Nezávislý magazín o marketingu v cestovním ruchu

  • Facebook
  • LinkedIn
  • RSS
zpět

Adoptování kapliček na Mikulovsku podpořilo turistiku

Adoptování kapliček na Mikulovsku podpořilo turistiku

24. 10. 2011 Autor článku: Kyša Leoš

Sdílet:

Starosta Mikulova Rostislav Koštial prakticky ukazuje, že dobrý nápad je někdy víc, než spousta peněz na propagaci. Nechal se inspirovat praxí zoologických zahrad a vyzval lidi, aby adoptovali kapličky v okolí města. Získal tak peníze na jejich opravy a následná publicita navíc k památkám přitáhla turisty.

Na začátku letošního roku jste přišel s neobvyklým počinem a nabídl jste kapličky Křížové cesty k adopci. Jakou to má odezvu?

Nápad adopce přišel tak trochu ze zoufalství, kdy jsem vyčerpal všechny známé dotační možnosti a nedařilo se.  Jelikož miluji přírodu a velmi rád navštěvuji zoologické zahrady, setkával jsem se často s adopcí zvířat, a tak jsem tuto osvědčenou praxi modifikoval a započal oslovovat potenciální donátory. Tento neotřelý způsob záchrany kulturního dědictví velmi zapůsobil a k dnešnímu dni má 13 kaplí svého donátora.

Jak se tyto kroky promítly do turismu na Mikulovsku?

Zvýšený mediální zájem rozhodně pomáhá nárůstu zájmu o náš region.

Podobně jste se angažoval i vy sám - zafinancoval jste opravu kapličky ze svého. Zajímá mě motivace. Opravoval jste ji pro lidi nebo pro sebe? Máte osobní vztah k Božímu hrobu?

Musím to poopravit, spolufinancoval jsem opravu kaple Božího hrobu částkou 100 000 Kč a 1 mil. Kč jsme získali od MAS Mikulovsko, jejíž jsem spoluzakladatelem. Mimo to jsem přispěl brněnskému biskupství částku 20 000 Kč na restaurování obrazu nalezeného v kapli Sv. Šebestiána. Kdybych to nedělal z osobního přesvědčení,  nemohl bych to dělat ani pro lidi. Přesto, že se řadím mezi nevěřící, něco mi říkalo, abych se postaral primárně o ležícího Krista a kapli Božího hrobu. Možná jsem byl ovlivněn atmosférou Jeruzaléma v Izraeli. Měl jsem již podruhé možnost navštívit tuto kolébku křesťanství a projít si tam Křížovou cestu. Domnívám se, že pokud člověk není úplným ignorantem, je tou atmosférou pozitivně nabit a projeví se to na jeho dalším počínání

Nabízí se také otázka, zda jste předem počítal s tím, že tento krok způsobí mediální poprask a přispěje k propagaci Mikulova?

Zajisté, jsem poměrně pragmaticky založený člověk, s oblibou říkám se sedláckým myšlením, a tak jsem chtěl svým příkladem vyburcovat i ostatní k nějaké aktivitě. Mediální zájem přišel s téměř ročním zpožděním a jsem za něj velmi rád.

Jak nejlépe poutní turistiku propagovat a čemu se vyhnout?

V ateistickém prostředí je potřeba zdůrazňovat historickou hodnotu, vyzdvihnout legendy k místům, dát jim nový příběh např. adopcí.

Je církev otevřená poutnímu turismu, jaká je vaše zkušenost?

Určitě je v této oblasti co dohánět. Církev musí přehodnotit postoj k majetku, akcentovat duchovně i komerčně využitelný majetek a zbavit se nepotřebného. Výtěžek z prodeje nepotřebného majetku investovat do využitelných nemovitostí a do propagace mezi věřícími i nevěřícími.

Církev se musí mnohem více otevřít světu, spolupracovat s místními samosprávami a podporovat aktivní veřejnost .

Myslíte, že je šance, že se církve budou na propagaci jednotlivých míst podílet? Jaké jsou podle vás možnosti, jak se mohou kromě financí zapojit?

Jak jsem již naznačil, jsem přesvědčen o tom, že církev má mnoho možností propagovat svá poutní místa, ale bez vnitřních změn to půjde velmi těžce.

Je podle vás možné, že by větší např. mediální angažovanost církevních představitelů mohla naopak odrazovat nevěřící turisty od návštěvy?

Nemyslím si to. Poznal jsem několik duchovních, kteří by zajisté dokázali oslovit širokou veřejnost, ale svazující církevní konvence jim nedovolí dostatečně rozvinout své intelektuální možnosti a oslovit širší veřejnost - dát svému počínání lidštější rozměr. Citlivá větší angažovanost je na místě.

Jaké jsou vaše další plány v oblasti cestovního ruchu na Mikulovsku?

To je na samostatnou kapitolu, kostel Sv. Václava a jeho věž, opuštěný lom, golf, lázně. Čekají nás debaty o tom, co bude mít přednost.

Když se podíváte na propagaci poutních míst k našim zahraničním sousedům, liší se od té Vaší? Kde to podle vás dělají nejlépe a kde naopak propagace a péče o tento druh památek zaostává?

Domnívám se, že propagace poutních míst u nás je ještě v plenkách, ale s ohledem na málo zkušeností s jinými státy v této věci si netroufám vyslovit žádné soudy

Jak si vysvětlujete, že ačkoliv se mluví o ateizaci Evropy, počet návštěv sakrálních památek a duchovních míst narůstá?

Jak jsem již uvedl výše, sám sebe řadím mezi ateisty, ale když zavítám do jakéhokoliv starobylého místa, sakrální stavby převážně dominují, a tak se snažím jich co nejvíce navštívit. Domnívám se, že to koresponduje s obecným rozvojem kulturního povědomí. Po letech potlačování opravdového umění, architektury, svobody... je i po dvaceti letech co dohánět.

Právě sakrální architektura je ukázkou kulturního odkazu našich předků a toho nejlepšího, co ve své době bylo možno dokázat.

 

24. 10. 2011 Autor článku: Kyša Leoš

Tísk článku

Komentáře

Přidat nový příspěvek