Nezávislý magazín o marketingu v cestovním ruchu

  • Facebook
  • LinkedIn
  • RSS
zpět

Agroturistika nebo raději turistika venkovská?

Agroturistika nebo raději turistika venkovská?

16. 5. 2012 Autor článku: Redakce

Sdílet:

Důrazem na agroturistiku a její romantickou představu biozemědělce vítajícího návštěvníky s nůši biopotravin v náručí se nám nechtěně podařilo zaříznout venkovskou turistiku.

Ačkoli při přemýšlení o agroturistice nejčastěji vytahujeme slova jako ekologie, rozvoj venkova, vzdělávání, aktivní odpočinek či nákup zdravých potravin, ve skutečnosti je základním slovem spojeným s agroturistikou romantika. Aby ne, vždyť výlety na venkov a idylizování venkovského života přineslo do lidské kultury a myšlení sedmnácté století a jeho romantika.

 

Česká Popelka, německý princ

Podle mohutné propagace v médiích a puncu módnosti agroturistiky u nás by se mohlo zdát, že jde o turistické odvětví v rozkvětu, které má navíc vybudovanou stabilní ubytovací základnu s rozsáhlými službami a velkým zájmem turistů o tyto služby. Opak je pravdou. Navzdory masivní podpoře různých regionálních i unijních organizací a často velmi profesionální práci nadšenců jsme pořád v agroturistice na začátku. Oproti našim sousedům, hlavně Německu, Rakousku a Polsku jsme jen ušmudlaná Popelka. Důvody jsou jednoduché. Ten první je v historii. O Německu a Rakousku se není třeba zmiňovat, ale i sousední Polsko si navzdory podobné socialistické minulosti dokázalo zachovat nepřetržitou kontinuitu soukromého zemědělství. U nás ne.

O agroturistice v Česku tak můžeme začít mluvit sotva v posledních patnácti letech. Ovšem nelze upřít, že vývoj v posledním desetiletí byl hlavně díky různým dotačním a organizačním podporám českým zemědělcům více než bujarý. Ti, kteří soukromě podnikali ať už běžným, či ekologickým způsobem, případně s biocertifikací, pochopili, že turistika pro ně může znamenat zajímavý finanční přínos. Navíc její výhoda spočívá v tom, že nejde jenom o jakousi, socialistickým slovníkem řečeno „přidruženou výrobu“, ale součást rozvoje podnikání. Je to podobné jako ve vinařské turistice. Pokud turista navštíví
farmu, zpravidla na ní konzumuje zde vyprodukované potraviny a také si je nakoupí do zásoby. A nejen to, angažovanost v agroturistice přináší zemědělcům popularitu i pro jejich základní produkci.

 

Co to je?

Agroturistika je poněkud neucelený pojem. Ideální představou je ubytování na farmách pro turisty různého druhu, tedy ať už dorazí pěšky,autem či na kole, s dalším doprovodným programem.

O tom, kolik farem u nás ubytování nabízí, je těžké udělat si představu. Budou jich desítky. Oproti takovému Německu je to však jen směšný zlomek. Podle některých údajů u našeho západního souseda nabízí ubytování přes dvacet tisíc agro a ekofarem.

Samozřejmě že do agroturistiky patří i ty farmy, které ubytování nenabízí, ale zase poskytují případným návštěvníkům nějaký program, třeba jízdu na koních či třeba na traktoru, ochutnávku místních specialit, prohlídku zvířat pro návštěvníky, hlavně děti, a třeba nabízí i možnost vyzkoušet si, jaké to je pracovat v zemědělství. V podstatě v našich podmínkám můžeme velkoryse konstatovat, že agroturistikou může být i pouhý prodej vlastních produktů ze dvora, který je ostatně velmi oblíbený jak u zákazníků,tak u farmářů. Koneckonců i ten je spojen s cestováním a zážitkem spojeným s návštěvou farmy či statku.

 

Agroturistika nebo venkovská turistika?

Jak už jsme naznačili, v praktické definici agroturistiky je trošku problém. Bývají do ní třeba často zahrnovány některé farmy zaměřené primárně na cestovní ruch, u nichž je ale zemědělská výroba jen okrajovou, nebo dokonce nulovou záležitostí. Ovce a kozy tak na takové farmě běhají po dvorku ne proto, že by byly chovány pro mléko a maso, ale jsou jen dekorací proturisty. Je to ještě agroturistika?

Fakt je, že důrazem na agroturistiku, jakousi romantickou představu ekologického zemědělce, který pohostinně přivítá u svého krbu turisty a dá jim pojíst z biopotravin, jsme si zadělali na pěkný malér. Zařízli jsme přitom totiž venkovskou turistiku, jejíž je agroturistika součástí. A to je špatně. Jde o to, že přestože agroturistika má jistě před sebou ještě velký potenciál rozvoje, venkovská turistika má potenciál rozvoje ještě větší. Ekologických farem nebo třeba jenom konvenčně hospodařících tzv. rodinných farem je u nás přece jenom omezené množství. Zato venkovské oblasti jsou v Česku skutečně rozsáhlé a mohly by mít opravdu velký potenciál v rozvoji turistického ruchu, a to i v místech, kde nejsou žádné památky nebo třeba vinařské oblasti. Jenže bez samotné zemědělské výroby nejde o tolik žádanou a v současné době populární agroturistiku, takže je o rozvoj venkovské turistiky v mnoha jejích podobách jen pramalý zájem. Všechnu slávu i pozornost samospráv, nadnárodních organizací a nakonec i potenciálních turistů, bohužel, zhltla jenom agroturistika. Podmnožina venkovské turistiky tak svou zastřešující množinu naprosto neprávem zastínila.

Šance venkovské turistiky

Šance na změnu tu samozřejmě je. Romantický potenciál turistické přitažlivosti, který si aktuálně přivlastnily pouze subjekty agroturistiky, by mohly časem získat i subjekty turistiky venkovské. Napravit by to mohl třeba Svaz venkovské turistiky (www.svazvt.cz), který české podnikatele ve venkovském ruchu sdružuje a samozřejmě lobuje ze venkovskou turistiku. Zástupci svazu tak pochopitelně nemluví pouze o agroturistice, ale právě o venkovské turistice, protože jim nejde jen o agro a ekofarmy, ale třeba i o ubytování a zážitkové cestování na venkově, v
místech, kde se přímá zemědělská výroba neprovádí.

Svaz venkovské turistiky stojí také za docela zajímavou publikací s názvem Jedou k nám hosté, které je jakousi první příručkou pro podnikání ve venkovské turistice. Mimochodem, základní poselství, které Svaz všem potenciálním podnikatelům v této turistické oblasti dává, je: „pravděpodobně se na ní nedá rychle zbohatnout, ani vydělat“.

Cesta ke zmírnění posedlosti agroturistikou ve prospěch venkovské turistiky, jejíž je agroturistika jenom součástí, bude ještě dlouhá, ale z ekonomického hlediska se naší zemi určitě vyplatí. Svou roli v tom ale musí sehrát i samotné obce a samozřejmě ti, kteří by se na rozvoji venkovské turistiky chtěli sami podílet.

 

FOTO: Fotolia

16. 5. 2012 Autor článku: Redakce

Tísk článku

Komentáře

Přidat nový příspěvek