Nezávislý magazín o marketingu v cestovním ruchu

  • Facebook
  • LinkedIn
  • RSS
zpět

České a moravské jeskyně ročně navštíví na 700 tisíc lidí

České a moravské jeskyně ročně navštíví na 700 tisíc lidí

15. 3. 2013 Autor článku: Redakce

Sdílet:

V České republice je čtrnáct jeskyní zpřístupněných turistům. Tvoří jedny z nejnavštěvovanějších a nejunikátnějších přírodních památek u nás. A nejen u nás. Naše jeskyně patří mezi vyhledávané i zahraničními turisty. O turistickém potenciálu, možnostech a limitech rozvoje jeskyňářské turistiky jsme mluvili s Jaroslavem Hromasem, ředitelem Správy jeskyní České republiky.

Kolik lidí ročně české, moravské a slezské jeskyně navštíví a jaký je vývoj návštěvnosti našich jeskyní v posledních letech?

Nutno předem zdůraznit, že se bavíme pouze o jeskyních zpřístupněných veřejnosti. Jeskyní celkem máme u nás v současnosti registrováno na 4000 (přesněji 4000 jeskynních vchodů), a to od malých, kam se sotva vejde „jeskyňář“, až po jeskynní systémy dlouhé několik desítek kilometrů. Mnohé z nich jsou veřejnosti přístupné, nikoli však zpřístupněné. Zpřístupněné jeskyně jsou totiž technicky upravené, elektricky osvětlené, se zajištěnou bezpečností návštěvníků, s průvodcovskou službou a jsou mj. také pod dozorem státní báňské správy, prakticky stejně, jako třeba kterýkoli důl či větší podzemní objekt. Takto zpřístupněných jeskyní je u nás celkem čtrnáct a jsou ve správě Správy jeskyní České republiky, příspěvkové organizace Ministerstva životního prostředí. Tyto jeskyně jsou významnými národními přírodními památkami nebo se nachází v národních přírodních rezervacích. A stejně jako se například Správy národních parků starají o nejcennější části přírody na povrchu, tak se Správa jeskyní stará o ty nejcennější přírodní památky pod zemí, které také prezentuje veřejnosti. Z toho vyplývá, že prvořadým zájmem je důsledná ochrana a péče o tyto neobnovitelné přírodní objekty a teprve na druhém místě je zájem na jejich návštěvnosti. I když, samozřejmě, i ta hraje roli v hospodaření organizace, neboť příjmy od návštěvníků jsou jedním ze zdrojů péče o jeskyně.

Celková roční návštěvnost zpřístupněných jeskyní v průběhu let kolísá (nevysvětlitelný je opakující se cyklus 5–6 roků) a v dlouhodobém průměru se pohybuje okolo 740 000 návštěvníků. Poslední roky je tendence mírně sestupná, loni jeskyně navštívilo 667 333 návštěvníků, o 10 020  méně než v roce předchozím. Nedomnívám se, jako někteří kolegové, že je to způsobeno šetřením lidí. Myslím, že na zábavu i poučení, rekreaci a turistiku vynakládají stejně, ne-li více než v létech minulých. Důvodem je podle mne stále se rozšiřující nabídka zajímavostí, zábavy a rozptýlení, chcete-li větší konkurence. Největší zájem návštěvníků je tradičně o Punkevní jeskyně s propastí Macochou a bezkonkurenční plavbou na podzemní říčce Punkvě, loni zde bylo 194 652 návštěvníků. Na druhém místě jsou jeskyně Koněpruské se 77 271 návštěvníky a na třetím Bozkovské dolomitové jeskyně se 64 172 návštěvníky.

 

Máte přehled i o zahraničních turistech?

Samozřejmě že o návštěvnících ze zahraničí máme také jistý přehled. Skladba národností se v průběhu let proměňuje, většinou zejména v reakci na proměňující se programy zájezdů velkých cestovních kanceláří. V druhé řadě hraje roli také blízkost jeskyně té či oné státní hranici. V roce 2012 naše jeskyně navštívilo celkem 135 741 (identifikovaných) cizinců. Největší zájem měli o jeskyně Moravského krasu (hlavně Punkevní a Kateřinskou), Bozkovské dolomitové a Koněpruské jeskyně. Nejvíce jich přijelo z Polska (zejména do Moravského krasu a jeskyní poblíž polských hranic – Bozkovských, Na Pomezí a Na Špičáku). Na druhém místě byli turisté z Ruska (navštívili zejména Moravský kras a Koněpruské jeskyně), následovali Němci (zejména v Bozkovských jeskyních), teprve na čtvrtém místě byli Slováci (preferují Moravský kras), poté Holanďané (Moravský kras, Bozkovské a Koněpruské jeskyně), šestí jsou Číňané z Tchaj-wanu (výhradně v Punkevních jeskyních), následují turisté z Velké Británie, Rakouska, Dánska, Maďarska, Litvy a Lotyšska. Za zmínku pak ještě stojí turisté z Francie, Ukrajiny či USA. Celkem máme podchyceny turisty ze čtyřiceti konkrétních států.

 

Primární je ochrana

 

Jeskyně jsou památky, které lze jen dost těžko rekonstruovat, a tak je třeba být při jejich ochraně velmi opatrný. Jak se to slučuje s turistickou návštěvností? Předpokládám, že u některých jeskyní budete mít jasně dané limity, kolik lidí je může denně navštívit.

Zcela otevřeně, nicméně s jistou nadsázkou konstatuji, že „prvním krokem ke zničení jeskyně je její objevení, druhým krokem pak její zpřístupnění veřejnosti“. A pak už následuje jen záchrana a náprava předchozích škod. Co však naplat, lidstvo je od přírody zvědavé a chce jeskyně objevovat, neboť právě v nich, jako ve velkých podzemních konzervách, se zachovaly nejcennější doklady o historii naší přírody a krajiny, o vzniku a vývoji člověka i jeho kultury. A vědci rok od roku lépe a dokonaleji v nich umí tyto informace číst. Ale i laik chce podzemní nádheru bezpečně a pohodlně vidět a my mu to, hlavně ze vzdělávacích důvodů, chceme umožnit. Jaké je z toho únosné východisko? Všechny naše jeskyně jsou přísně chráněny zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Všechny naše zpřístupněné jeskyně byly zpřístupněny, a tudíž poškozeny už poměrně dávno, některé dokonce už v 19. století. Jsou to jeskyně nejrůznějšího typu, charakteru, rozsahu i obsahu, dá se zjednodušeně konstatovat, že nejsou dvě jeskyně stejné. Z toho vyplývá naše přesvědčení, že pro prezentaci veřejnosti tento počet i spektrum jeskyní plně postačuje a není potřeba další jeskyně poškozovat technickými úpravami a jejich zpřístupněním. Naším nejaktuálnějším úkolem je, a už od roku 1990 jej postupně naplňujeme, škody způsobené v jeskyních jejich málo ohleduplným odkrýváním, zpřístupňováním a dosavadním provozem pokud možno co nejvíce napravovat a jeskyně tak revitalizovat. Pokud možno, navracet je jejich původnímu přírodnímu stavu. Samozřejmě, že to nejde úplně. Snažíme se však odstraňovat z jeskyní zavážky, zakládky, odpady nasypané v mnoha postranních prostorách, zbavovat stěny a krápníkovou výzdobu nánosů špíny, plísní i rostlinstva (tzv. lampenflory), likvidovat nadbytečné betonové plochy a chodníky, odstraňovat nefunkční technická zařízení, nově instalovat šetrnější osvětlení, chránit cennou výzdobu elektronickými vymoženostmi atd.

Důležité je zachování a ochrana přírodního jeskynního mikroklima, zejména teploty a vlhkosti, jako základní podmínky pro další existenci a vývoj krápníkových a jiných minerálních útvarů i pro zachování jeskynního života. Tomu slouží také regulace návštěvnosti. Pro nejvýznamnější jeskyně máme stanoveny limity, a to jak osob ve skupinách, tak intervaly skupin a denní návštěvnost. Nařízeny jsou zimní uzávěry vybraných jeskyní pro nerušenou hibernaci netopýrů a vrápenců. Kdo jen trochu sleduje dění kolem zpřístupněných jeskyní, nemohl realizaci řady výše uvedených, zejména revitalizačních opatření, přehlédnout.

 

Kolik jeskyní bude letos přístupných turistům? Chystáte zpřístupnění i nějakých nových?

Také v roce 2013 bude pro veřejnost otevřeno všech čtrnáct jeskyní. Jak už jsem uvedl výše, nemáme ani v dlouhodobém plánu zpřístupnění nových jeskyní. To však neznamená, že návštěvníci neuvidí žádné novinky. Ty spočívají jednak v programech, které do vybraných jeskyní přinášíme, a jednak v rozšíření poznávacích možností. Mezi programy je řada naučných expozic a výchovných akcí, ale i koncertních a divadelních představení převážně  komorního charakteru, výstavy výtvarného umění i tematicky až zábavně koncipované prohlídky. Některé netradiční poznávací trasy povedou návštěvníky i do nezpřístupněných a dosud nepřístupných prostor jeskyní, např. do Spodního patra Sloupsko-šošůvských jeskyní. Všechny tyto aktivity jsou však důsledně koncipovány tak, aby nebyly žádným rizikem pro dochovaný stav jeskyně nebo jejich vzácné obyvatele. Novinek je mnoho, a proto doporučuji sledovat naše internetové stránky www.jeskynecr.cz nebo www.caves.cz.

 

V jeskyních bez konkurence?

 

Jak jsme na tom vůbec v tomto přírodním dědictví ve srovnání s našimi sousedy? Mají naše jeskyně potenciál přilákat více zahraničních turistů?

Naše organizace je aktivním členem Mezinárodní asociace zpřístupněných jeskyní ISCA, a tak máme docela slušný přehled o jeskyních, jejich správě a provozu nejen v sousedních zemích. Mohu tedy neskromně prohlásit, že v péči o jeskyně jsme na tom velice dobře. Zejména rekonstrukční zásahy a managementové úpravy za posledních dvacet let dostaly většinu našich zpřístupněných jeskyní na špičku evropské úrovně. Z našich sousedů nám může konkurovat pouze polská Medvědí jeskyně v Kletně, která leží nedaleko našich hranic, a na jihu pak velké jeskynní systémy v rakouských Alpách, většinou však s těžší přístupností. Pro okolní země jsme tak v tomto směru jistou spádovou oblastí. A podaří-li se nám uskutečnit záměry k významnějšímu výchovnému a vzdělávacímu vybavení našich jeskynních lokalit, pak si troufám říci, že se těžko bude hledat konkurence. 

 

Kolik peněz ročně máte na propagaci jeskyní? Jakými nástroji udržujete turistický zájem o ně?

Jsme organizací hospodařící s příjmy z provozu jeskyní a příspěvkem zřizovatele. Všechny prostředky vkládáme zpět do péče o jeskyně a do zajištění jejich optimálního provozu. Není snadné udržovat zpřístupněné trasy a jejich techniku v dobrém funkčním a bezpečném stavu, zvláště pod dohledem tak náročné instituce, jakou je báňský úřad. Teprve podle toho pak můžeme věnovat část rozpočtu na informační, propagační a publikační činnost. To neodlišujeme. Zahrnujeme sem také vydávání populárně-naučných i čistě odborných publikací. Vždyť i odborné publikace, např. o archeologických nálezech světového významu v jeskyni Kůlně nebo jeskyních Mladečských, nebo o pohnuté historii Výpustku, nám dělají propagaci a přivádí nové návštěvníky. Náklady na celou tuto činnost se ročně pohybují okolo půl milionu korun.

Z tiskovin vydáváme několik typů letáků a propagačních a informačních brožurek s cíleným využitím, jednotnou řadu populárně-naučných brožur o jednotlivých jeskyních, publikace i čistě odbornou řadu monotematických periodik Acta Speleologica, samozřejmostí je i atraktivní kalendář. Téměř každý rok přibude nějaké CD nebo DVD, začali jsme vydávat edici videofilmů o zpřístupněných jeskyních. Internetové prezentace, tiskové konference, výstavy, rozhlasová či televizní vystoupení nebo již tradiční účast na veletrzích cestovního ruchu snad ani nemusím připomínat. Významnou akcí loňského roku byly tzv. Dny jeskyní v Praze, pořádané pod patronací Ministerstva životního prostředí.

 

Máte nějaké plány do budoucna v souvislosti s rozvojem turistického potenciálu jeskyní? Chystáte v této oblasti nějaký větší rozvoj? Nebo vám stávající stav vyhovuje?

Na to, jak malá organizace jsme, máme plány poměrně veliké. A máme do nich i docela nakročeno. V těchto dnech vypisujeme výběrové řízení na dodavatele pro akci „Doplnění návštěvnické infrastruktury zpřístupněných jeskyní Moravského krasu“. S významným příspěvkem z Operačního programu životního prostředí budeme do jeskyní Kateřinské a Balcarky instalovat rekonstrukce významných archeologických a paleontologických nálezů. Světoznámou jeskyni Kůlnu, naše nejbohatší podzemní archeologické naleziště, odkud pochází i kosterní  pozůstatky neandrtálce, proměníme v naučnou expozici, jeskyni Výpustek doplníme unikátními ukázkami, dokumentujícími statisícileté interakce člověka a jeskyní a v budově  bývalých kasáren nad touto jeskyní zřídíme interaktivní muzejní expozici věnovanou krasu a jeskyním, jejich odkrývání a výzkumu. Následně jsme do uvedeného operačního programu podali tři projekty, a to na novou budovu a areál Punkevních jeskyní v Moravském krasu, přestavbu provozního areálu a návštěvního střediska Javoříčských jeskyní a na další rozšíření naučné a výchovné expozice v Mladečských jeskyních, kde bohatými nálezy dokladujeme jedno z nejstarších a největších evropských sídlišť moderních lidí, tzv. cromagnonců.

Připravujeme ověřovací průzkum a věříme, že se nám také podaří připravit dárek pro naše spoluobčany upoutané na vozík a zpřístupnit i pro ně dno naší nejmohutnější propasti Macochy. Velký dluh máme ke Koněpruským jeskyním, a proto byla dokončena studie výstavby nového „Domu přírody Českého krasu“ právě u jejich vchodu na Zlatém koni u Koněprus. Dalšími, méně ambiciózními záměry už nebudu tento rozhovor více natahovat. Jak patrno, stávající stav nám nevyhovuje. Chceme, aby jeskyně nebyly jen adrenalinovou atrakcí nebo pouze estetickým zážitkem, ale aby se staly stálým zdrojem poučení o přírodě, jejím vývoji a historii, zdrojem studia o vzniku a vývoji člověka a jeho kultury. Myslím, že to by měl být plnohodnotný přínos i pro rozvoj turistického potenciálu.


 RNDr. Jaroslav Hromas, ředitel Správy jeskyní České republiky, geolog a speleolog, autor řady odborných i populárních publikací z oboru karsologie a speleologie, čestný člen České speleologické společnosti.

Vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze a celý život se věnuje průzkumu, výzkumu a ochraně krasu a jeskyní. Spoluzakládal Českou speleologickou společnost, organizoval řadu průzkumných a výzkumných expedic do krasových oblastí doma i v zahraničí. Publikoval zejména výsledky výzkumů Českého a Slovenského krasu a jeskyní a propastí v Bulharsku, Rumunsku, Jugoslávii a zemích bývalého Sovětského svazu. Prováděl též průzkum a dokumentaci podzemí historických objektů. V oboru ochrany přírody byl prvním ředitelem Českého ústavu ochrany přírody a následně Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. V posledních letech se věnuje zejména péči o zpřístupněné jeskyně a jejich revitalizaci a shromažďování a zpracovávání souborných informací.

 

FOTO: Fotolia, archiv Jaroslava Hromase

15. 3. 2013 Autor článku: Redakce

Tísk článku

Komentáře

Přidat nový příspěvek