Nezávislý magazín o marketingu v cestovním ruchu

  • Facebook
  • LinkedIn
  • RSS
zpět

Naděžda Goryczková: Nic nepřitáhne turisty tak jako poutavý příběh

Naděžda Goryczková: Nic nepřitáhne turisty tak jako poutavý příběh

24. 11. 2011 Autor článku: Redakce

Sdílet:

„Od roku 2007 zaznamenáváme trvalý úbytek zahraničních návštěvníků. Současně se výrazně mění struktura zahraniční klientely – ubývá organizovaných skupin a přibývá individuálních cestovatelů. Téměř úplně vymizeli návštěvníci ze zámoří, naopak každoročně narůstá počet návštěvníků z Ruska,“ prozrazuje generální ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková.

Naučili se už čeští kasteláni bojovat o návštěvníky nebo stále spíš jenom pasivně čekají, kolik lidí k nim v sezóně dorazí?

S potěšením mohu konstatovat, že výrazná většina našich kastelánů umí získávat návštěvníky a návštěvnost na jimi spravovaných památkových objektech podporují. Důkazem toho je i jejich aktivní zapojení do mnoha celorepublikových marketingových projektů zaměřených především na domácí turisty. Je to například již 3. ročník interaktivního projektu Oživlé památky 2011, který každý měsíc v hlavní sezóně přichází z originálním tématem pro naše klienty. V dubnu se tak mohli návštěvníci zúčastnit slavnostního „Odmykání bran hradů a zámků“ a nechyběly ani tradiční jarní květinové a velikonoční akce. Na květen jsme připravili téma „Příběh věci“, kdy bylo možné objevovat kouzla sbírkových předmětů z mobilárních fondů, které nejsou běžně vystaveny, avšak jejich původ, cesta do našich zemí nebo příběh jejich majitele je svým způsobem výjimečný a posluchačsky zajímavý – nic nepřitahuje více než poutavý příběh.

Červen patřil tradičně dětem, proto památkami zněly pohádkové příběhy a legendy. Prázdninové měsíce červenec a srpen jsme zaměřili na „Šlechtické kratochvíle“, mezi něž patřil např. lov a hon, cestování, hudba a tanec, sběratelství atd. A posledním tématem připraveným na září 2011 bylo téma „A kuchyní to vonělo...“, kde byly v popředí zájmu dochované kuchyně a jídla, která se v nich připravovala. Cílem tohoto projektu je ukázat památky ve správě NPÚ jako místa, kde se stále něco děje a kam má cenu se vracet.

V roce 2011 si Národní památkový ústav jako správce řady rožmberských sídel připomněl také celorepublikovým projektem Rožmberkové 400. výročí smrti posledního mužského člena rodu Rožmberků, Petra Voka.

A do třetice připomenu velký projekt Národního památkového ústavu – Hradozámecká noc 2011. Ze soboty 3. 9. na neděli 4. 9. 2011 se návštěvníkům otevřelo více než sedm desítek památek, ve správě Národního památkového ústavu i soukromých, a k jejich návštěvě se vypravilo přes 20 tisíc lidí po celé České republice. Naplňování těchto projektů by nebylo možné bez účinné spolupráce všech kastelánů zapojených hradů a zámků.

Kasteláni marketéři

Jaké vůbec mají kasteláni nástroje na to bojovat o přízeň turistů?

Kromě výše zmíněných propagačních akcí a neopakovatelných historických expozic je to i komplexní nabídka a vysoká kvalita všech doprovodných služeb, které návštěvník očekává. V posledních letech je velký důraz kladen i na propagaci a mediální prezentaci. Národní památkový ústav je správcem nejvýznamnějšího souboru památek v České republice – hradů, zámků, historických zahrad a parků, církevních staveb, kostelů a klášterů, lidových staveb i památek moderní architektury 20. století. Mnohé z nich nabízejí jedinečné historické prostory a v celosvětovém měřítku unikátní mobiliář.

Jednotlivá pracoviště vyčleňují ve svých rozpočtech prostředky na propagaci, vydávání reklamních tiskovin apod. Mnozí kasteláni osobně spolupracují s regionálními novináři a médii, kde propagují kulturní a doprovodné akce pro návštěvníky. Na celonárodní úrovni je výrazně podporuje také ústřední pracoviště NPÚ, které propaguje ony výše zmíněné velké kulturní programy a projekty. Pro příští sezónu připravujeme otevření návštěvnického a informačního centra v Praze Na Perštýně, kde dostane turista komplexní informaci o našich hradech a zámcích a všech aktuálních akcích.

Jsou nějaké osvědčené metody, jaké jim v tom pomáhají?

Základem všeho jsou kvalitní služby a příjemné prostředí, které se snažíme návštěvníkům na památkách ve správě NPÚ poskytnout. Tam, kde se na ně budou mračit, budou chybět doplňkové služby a zázemí nebo nebudou spokojeni s průvodcovskými službami, se návštěvníci již nevrátí. Metody, které pomáhají získávat české návštěvníky, jsem již víceméně shrnula, takže kromě propagace, spolupráce se zástupci médií, je to i spolupráce s kraji a obcemi na jejich kulturních a propagačních pořadech, jako je např. účast na veletrzích cestovního ruchu, ale i ona zmíněná celorepubliková podpora z ústředního pracoviště NPÚ.

Máte představu, s jakým marketingovým rozpočtem v průměru pracuje jeden český kastelán?

V této oblasti se nedá generovat nějaká jednotná částka ani procentuální vyjádření. Je to velmi individuální a odvíjí se to od charakteru objektu, jeho schopnosti generovat výnosy. Část rozpočtu většiny našich památkových objektů tvoří příspěvek od zřizovatele, kterým je Ministerstvo kultury ČR. Větší část ale v dnešní době tvoří již výnosy z činnosti památky, ať už je to ze vstupného, prodeje drobného zboží, krátkodobých i dlouhodobých pronájmů a podobně. Na menších objektech je procento příspěvku vyšší, na objektech jako je např. Lednice, Konopiště nebo Hluboká je provoz zajištěn především z vlastních zdrojů. Máme však i objekty jako je Karlštejn nebo Český Krumlov, které dokážou generovat tak vysoké výnosy, že pokryjí nejen jejich provoz, ale přispívají i na zajištění ostatních objektů – jde o naplnění jakéhosi principu solidarity s ekonomicky slabšími objekty. 

Bojují kasteláni o přízeň návštěvníků mezi sebou nebo se spíš snaží spojovat a lákat turisty společně?

Kasteláni památek ve správě NPÚ určitě mezi sebou nebojují. V rámci jednotlivých regionů – krajů, existují spolupráce, vzájemná metodická pomoc i propagační podpora. V některých územních pracovištích NPÚ je výraznější, někde menší. Zde velmi záleží např. na umístění památek, dojezdových vzdálenostech z jedné na druhou, intenzitě cestovního ruchu v regionu a mnoha dalších faktorech. Správy památkových objektů často spolupracují i s dalšími institucemi, jako jsou muzea a galerie, města a kraje, ale v poslední době rozvíjí Národní památkový ústav také spolupráci s Asociací majitelů hradů a zámků, která sdružuje soukromé vlastníky památek. Její členové jsou zváni na konference a setkání kastelánů, které NPÚ pravidelně pořádá a které poskytují platformu pro výměnu zkušeností a dobrých nápadů. V neposlední řadě se také vzájemně propagujeme na vlastních webových stránkách. Důležité je, aby si každý objekt budoval svou specifičnost, která nebude konkurenční sousední zpřístupněné památce, ale naopak doplní její nabídku. 

Celorepubliková podpora

Pomáhá jim v tomto marketingovém boji i NPÚ? V čem u vás nacházejí kasteláni podporu?

Předně kasteláni jsou součástí NPÚ, takže podpora jejich činnosti ze strany vedení NPÚ je samozřejmostí. Vedle již zmíněných celorepublikových kulturních kampaní se vedení Národního památkového ústavu pravidelně účastní kastelánských porad a setkání, kde z přímé diskuze vždy vyplynou k řešení aktuální problémy, které správy památkových objektů pálí nejvíce. V těchto případech pak Národní památkový ústav připravuje řadu vnitřních opatření, které je mohou odstranit, nebo dají kastelánům do rukou nástroj, jímž nastalou situaci mohou řešit. NPÚ si je vědom, že památkové objekty, které spravuje, generují nezanedbatelnou část jeho rozpočtu, a proto věnuje jejich činnostem velkou pozornost. Nicméně ne vždy je tato součinnost ideálně nastavena, a proto přicházíme s restrukturalizací NPÚ, která povede k efektivnější spolupráci se správami objektů zpřístupněných veřejnosti. Tato změna v řízení památek ve správě NPÚ by se měla uskutečnit k 1. 1. 2013.

Daří se vám nějak ve spolupráci s kastelány získávat pro Česko zahraniční návštěvníky? O jaké jde? Odkud k nám proudí na hrady a zámky nejvíc turistů?

Od roku 2007 zaznamenáváme trvalý úbytek zahraničních návštěvníků. Současně se výrazně mění struktura zahraniční klientely – ubývá organizovaných skupin a přibývá individuálních cestovatelů. Téměř úplně vymizeli návštěvníci ze zámoří, naopak každoročně narůstá počet návštěvníků z Ruska či obecně zemí bývalého východního bloku.

Snahou Národního památkového ústavu je znovu na naše památky zahraniční návštěvníky přilákat. Je pro ně zřízeno např. rezervační centrum v Praze na Žižkově, zatím fungující pro středočeské památky, které využívají hojně především cestovní kanceláře a tour-operátoři a které bude do budoucna rozšířeno na celorepublikovou působnost. Přibude také možnost předprodeje vstupenek přes internet.

A jedním z dalších důležitých kroků, jež v tomto procesu NPÚ podniká, je i spolupráce s Českou Hostelovou Asociací o.s., a to jak na regionální, tak na mezinárodní úrovni. Jejím základem je např. distribuce propagačních materiálů na mezinárodní autobusové linky, recepce hostelů v klíčových evropských městech a pobočky národních hostelových asociací, propagace českých památek na mezinárodních webových stránkách nebo pomocí elektronických newsletterů tak, aby se v zahraničí znovu vžilo povědomí o kulturních pokladech České republiky a zahraniční turisté tak jako jinam jezdí za mořem, se do Česka vraceli za historickými místy a památkami.

Kam se nejvíc jezdí

Jaké jsou vlastně nejnavštěvovanější české hrady a zámky?

K nejnavštěvovanějším památkám ve správě NPÚ patří již tradičně zámek v Lednici s téměř třemi sty tisíci návštěvníků ročně, těsně za Lednicí je hrad a zámek v Českém Krumlově se dvěma sty osmdesáti tisíci návštěvníků, hrady Karlštejn a Konopiště, zámky Sychrov, Hluboká a další. Celkem ročně navštíví české hrady a zámky téměř pět miliónů turistů, což je v našich podmínkách úctyhodné číslo.


 Nejnavštěvovanější památky ve správě NPÚ:

             Objekt                                               Návštěvnost                                      Návštěvnost

                                                                       Leden–září 2010                           leden–září 2011

1          Zámek Lednice                                   302 723                                              280 434

2          Hrad a zámek Český Krumlov          261 537                                              280 262

3          Zámek Hluboká n. Vltavou                212 951                                              195 770

4          Hrad Karlštejn                                     187 520                                              190 515

5          Arcibiskupský zámek Kroměříž        114 059                                              115 803

6          Zámek Konopiště                               110 353                                              110 434

7          Zámek Sychrov                                    104 040                                              110 012

8          Hrad Trosky                                            86 736                                                98 291

9          Hrad Pernštejn                                    124 598                                                96 525

10        Hrad Bouzov                                           90 817                                                96 446


Díky čemu je tahle desítka nejnavštěvovanější? Máme se u nás v kontextu našich nejbližších sousedů vůbec čím chlubit, čím přetahovat návštěvníky okolní konkurenci?

Mezi nejnavštěvovanější patří určitě ty památky, které si každý z nás vybaví jako první, zeptáme-li se jej na hrad či zámek, který zná. Lednicko-Valtický areál – památka UNESCO, Hrad Karlštejn – díky blízkosti Prahy, hrad a zámek v Českém Krumlově pro svůj unikátní genius loci, pro který byl zapsán také na Seznam světového dědictví. Ale mezi nejnavštěvovanější patří také hrad Pernštejn či Bouzov, které jsou známé především z pohádek a filmů, jichž se zde natáčely desítky.

Památkový fond v České republice je unikátní. Obstojí ve světovém srovnání, nikoli jen ve srovnání s okolními zeměmi. V českých zemích naleznete přes 40 000 kulturních památek, krásná historická místa a unikátní rezervace historických měst jako je Telč, Slavonice, Třeboň, Český Krumlov, Kutná Hora a řada dalších. V mezinárodním kontextu jedinečné je však architektonické kulturní dědictví ve spojení s unikátním původním mobiliářem. Bohatost autentických historických interiérů našich hradů a zámků je zahraničními návštěvníky obdivována především. Jezdí k nám z celého světa, aby zažili trochu té atmosféry šlechtických sídel minulosti, krásného českého historického prostředí souznícího s malebnou okolní krajinou, která byla křižovatkou evropských dějin. Naším úkolem je o toto dědictví pečovat a zachovat je pro příští generace.


Ing. arch. Naděžda GoryczkováIng. arch. Naděžda Goryczková (* 1963)

V roce 1986 absolvovala Fakultu architektury VUT v Brně. Od roku 1987 pracuje v Národním památkovém ústavu, územním odborném pracovišti v Ostravě (dříve Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Ostravě). V letech 1997–1998 a také v současnosti působí souběžně jako externí pracovník na Filozofické fakultě Ostravské univerzity. Od roku 2003 byla ředitelkou ostravského pracoviště Národního památkového ústavu, od prosince 2008 zastává funkci generální ředitelky Národního památkového ústavu.

Profesně se zaměřuje na průzkum a obnovu památek moderní architektury.

24. 11. 2011 Autor článku: Redakce

Tísk článku

Komentáře

Přidat nový příspěvek