Nezávislý magazín o marketingu v cestovním ruchu

  • Facebook
  • LinkedIn
  • RSS
zpět

Plzeň turisticky těží hlavně z piva

Plzeň turisticky těží hlavně z piva

30. 7. 2012 Autor článku: Redakce

Sdílet:

Město Plzeň po revoluci začínalo v oblasti turistického ruchu prakticky od nuly. O to víc je vidět neuvěřitelný pokrok, kterého ve městě dosáhli. Velkou zásluhu na tom má pivovar Plzeňský Prazdroj. Teď však město stojí před otázkou, jak stín „pivního města“ překročit.

Rozhovor o Plzni jako turistickém cíli a plánech, jak jej pro turisty ještě více zatraktivnit, jsme vedli s vedoucí Odboru prezentace a marketingu Magistrátu města Plzně Zuzanou Smotlachovou.

Jak dlouho se Plzeň věnuje destinačnímu marketingu?

Plzeň jako jedno z mála měst nemá samostatný odbor či oddělení cestovního ruchu, řeší jej jako součást své práce Odbor prezentace a marketingu Magistrátu města Plzně. Nicméně odbor spolupracuje se subjekty cestovního ruchu již od dob vzniku novodobého magistrátu, tj. právě 20 let. Mnozí si ještě pamatují, jak Plzeň vypadala těsně po sametové revoluci, bylo to zanedbané a špinavé město, kde kromě pivovaru nebylo vůbec nic k vidění. Není proto divu, že odbor řešil několik let jako prioritu změnu image města a soustředil se na koordinaci služeb a prezentaci nabídky v té době existujících několika mála turistických cílů. Turistické cíle měly v té době pramalou návštěvnost, např.  Prazdroj v roce 1995 měl zhruba 15 000 návštěvníků ročně. V roce 2004 byl za podpory odborné veřejnosti zpracován významný programový dokument města, který poukázal na cestovní ruch jako na jednu z rozvojových priorit. Následně nato vyrostla v Plzni řada nových hotelů a soukromé i veřejné investice do turistických cílů, kulturních zařízení a sportovišť přeměnily Plzeň na jedno z nejzajímavějších českých měst. 

 

Jak se to odráží na návštěvnosti města? Máte odhady, kolik turistů do Plzně ročně zamíří?

Odhadem do Plzně zavítá přes 500 000 turistů ročně. Číslo vychází především ze statistik CSÚ
o ubytování v hromadných ubytovacích zařízeních, která v loňském roce přivítala na 183 000 hostů. Dalším významným ukazatelem je návštěvnost Plzeňského Prazdroje, který lze díky bohaté a vysoce profesionální nabídce služeb pro návštěvníky považovat za nejatraktivnější plzeňský turistický cíl. Vloni jeho branami prošlo 252 210 turistů, přičemž nejpočetnější skupinu tvořili zahraniční jednodenní návštěvníci. Město Plzeň dále monitoruje návštěvnost významných kulturních akcí. Z dat, která máme k dispozici, vyplývá, že ročně na místní kulturu nalákáme minimálně desetitisíce mimoplzeňských návštěvníků.

 

Projevuje se nějak sezónnost? Kdy má Plzeň nejvíce turistů a kdy naopak dochází k největším poklesům?

Sezónnost má na návštěvnost západočeské metropole velký vliv. Stejně je tomu ve většině českých měst, která netěží z konkurenčních výhod typu památek UNESCO. Nejenže je Plzeň v období jara a léta nejkrásnější a historické jádro zdobí rozkvetlý sadový okruh, sezóna je v Plzni spojena především s tradičními kulturními festivaly. Nabídka kultury v jarních a letních měsících je v Plzni opravdu široká: od květnových oslav osvobození města americkou armádou přes festivaly hudební, filmové, divadelní, loutkářské či folklórní po akce gastronomické – především festivaly pivní.  V období od května do září je tedy návštěvnost města nejvyšší. V květnu, červnu a září k nám přijíždí nejvíce organizovaných skupin, je to doba výletů, a o prázdninách Plzeň vyhledávají individuální návštěvníci, zejména rodiny s dětmi. Nicméně zmiňovaný sezónní výkyv není dramatický, a to především díky přítomnosti Plzeňského Prazdroje a výborné práci oddělení „Tourism and Heritage“, jemuž se daří rozvíjet nabídku turistických produktů a služeb a celoročně lákat k návštěvě pivovaru a Plzně.

 

Do Plzně nejen za pivem

 

Co jsou hlavní turistická lákadla Plzně?

Takových lákadel je celá řada. Osobně se domnívám, že Plzeň je známá především pro své pivo. Pivovar Pilsner Urquell slaví v letošním roce 170 let existence a svou nabídku úspěšných turistických produktů rozšiřuje o nové, jubilejní trasy. Hovořím-li o aktivitách pivovaru, nelze opomenout již tradiční srpnový hudební festival Pilsner Fest. Na své si v Plzni přijdou i milovníci minipivovarů, návštěvníkům jistě zachutná zlatavý mok z produkce pivovaru Groll či černického pivovarského dvoru Purkmistr. Druhý jmenovaný Purkmistr pak každoročně na selské černické návsi pořádá festival minipivovarů „Slunce ve skle“, kde se v loňském roce prezentovalo téměř pět desítek českých minipivovarů.

Plzeň však není pouze pivo, co nabídnout má i město samotné. Historické jádro bylo v roce 1989 prohlášeno městskou památkovou rezervací. Dominantou středu města je bezpochyby katedrála sv. Bartoloměje s nejvyšší českou kostelní věží (102,6 m). Cenné jsou i historické domy kolem náměstí – mnohé zdobené Alšovými sgrafity, františkánský klášter s nově otevřeným muzeem církevního umění či Velká synagoga, jež je třetí největší dochovanou synagogou na světě. Značný potenciál zejména pro cílovou skupinu milovníků moderní architektury má několik zachovalých Loosových interiérů v Plzni, které chce město rekonstruovat a zpřístupnit veřejnosti již v roce 2015.

Mě osobně nejvíce těší, že Plzeň dokázala v posledním desetiletí čerpat ze svých tradic při tvorbě nabídky pro rodiny s dětmi. Průmyslová tradice města je zhmotněna v Techmánii, což je moderní interaktivní centrum v areálu slavné Škodovky, které se v dětech snaží vzbudit zájem o vědu a techniku. Tradice loutkářská, reprezentovaná ve světě především dílem Jiřího Trnky a Josefa Skupy, pak vyústila v založení Muzea loutek, z nichž nejslavnější plzeňské jsou Spejbl a Hurvínek. V široké nabídce atraktivit pro děti pak nelze opomenout zoologickou zahradu, Dinopark, Dům pohádek či Muzeum strašidel.

 

A na co se snažíte turisty lákat? Jaké kampaně jste v posledních letech dělali?

Samozřejmě na pivo, pro které je Plzeň známá ve světě. Nyní však stojíme před zajímavou výzvou, obohatit vnímání značky „město piva“ o další rozměr. Plzeň se stala Evropským hlavním městem kultury pro rok 2015 a naší snahou nyní bude image města pozměnit, přesněji řečeno rozšířit. Stavět na pivu, které Plzeň proslavilo, a zároveň město prezentovat jako atraktivní turistickou destinaci s bohatou kulturní nabídkou a kvalitním kulturním životem. Logické pak je, že se naše aktivity začnou cíleně zaměřovat na rozvoj tzv. „kulturního turismu“.

 

Ale své pivní značky se určitě zbavovat nebudete.

Rozhodně ne, pivo hraje v naší turistice klíčovou roli. Plzeň je dlouhodobě vnímána jako město piva
a my jsme za toto spojení velice rádi. Mnoho měst se při svých marketingových aktivitách potýká s hledáním identity, hledá dostatečně silný a atraktivní obsah, jakým se prezentovat. Plzeň má silnou, konkurenceschopnou a všeříkající značku. Navíc je s touto značkou dlouhodobě pracováno ze strany zaměstnanců Plzeňského Prazdroje, čímž společnost silně napomáhá rozvoji cestovního ruchu ve městě.

 

Spolupracujete na své propagaci i se soukromými subjekty? Jak taková případná spolupráce vypadá?

Pravidelně se scházíme se zástupci hlavních turistických cílů na území města, z nichž část tvoří
i subjekty soukromé. Cílem těchto setkání je především vzájemná informovanost o připravované nabídce tak, abychom ji mohli v rámci komunikace města včas a dostatečně prezentovat. Důležité je také tyto subjekty informovat o záměrech města v oblasti rozvoje cestovního ruchu a získávat od těch, kteří v cestovním ruchu na území města podnikají, zpětnou vazbu a názory na tyto rozvojové aktivity. Důležitá je také spolupráce města s „Pilsen Convention Bureau“, což je sdružení hoteliérů, jehož cílem je společná propagace a marketingové aktivity na podporu kongresové turistiky v Plzni. 

 

Zaměřujete se i na zahraniční turisty? Odkud k vám přichází?

Plzeň dlouhodobě těží ze své polohy poblíž hranic s Německem, při cestě ze západu je tedy Plzeň jedním z nejbližších velkých českých měst. Samozřejmě tuto konkurenční výhodu ztrácíme u té skupiny turistů, kteří do České republiky přilétají. Největší podíl zahraničních turistů tedy tvoří turisté němečtí, kteří do Plzně přijíždějí prostřednictvím autobusových zájezdů. Další výraznou skupinou jsou Holanďané. Do Plzeňského Prazdroje pak přijíždí turisté nejrůznějších národností, často jsou to Japonci, kteří v rámci své návštěvy ČR (Prahy) navštíví i pivovar.

 

Složité podmínky pro destinační management

 

Sledujete destinační marketing dalších českých měst? Inspirujete se někde nebo se snažíte jít nějakou vlastní cestou?

Každý region má nastavenou spolupráci v cestovním ruchu jiným způsobem. Plzeň zatím „živí“ spíše průmysl, nikoli cestovní ruch, a tak jsou podmínky pro vznik destinačního managementu trochu složitější. Každopádně zjišťujeme, jak fungují modely v jiných regionech, rádi bychom dospěli k funkční struktuře řízení cestovního ruchu, do které by byli zapojeni všichni klíčoví hráči včetně Krajského úřadu Plzeňského kraje, neboť bez regionu Plzeňsko nelze mluvit o destinačním managementu. V současné době ve spolupráci s odborníky připravujeme strategický dokument cestovního ruchu,  který se bude týkat i problematiky destinačního managementu. Inspirací pro nás může být třeba model fungování destinačního managementu v Českém Krumlově, byť s vědomím, že Český Krumlov má pro rozvoj cestovního ruchu jiné podmínky. A takto je možné mluvit i o jiných městech, např. o Brně, Olomouci či Ostravě.

 

S jakým ročním rozpočtem na marketing si musíte vystačit?

Roční rozpočet na marketing cestovního ruchu se pohybuje v jednotkách miliónů korun. Je třeba poznamenat, že nejde čistě o peníze na propagaci, z rozpočtu financujeme také chod dvou poboček informačního centra a s ním spojené aktivity jako tvorba a distribuce turistických brožur, map
a průvodců.

 

Jaké jsou cíle Plzně v oblasti destinačního marketingu? Máte nějakou hranici turistů, které chce dosáhnout?

Moc bych si přála, aby se nám podařilo změnit obraz Plzně v očích těch, kteří ji stále považují za šedivé, průmyslové město, které nemá turistům co nabídnout. Opak je pravdou. A já pevně věřím, že právě projekt Evropské hlavní město kultury nám dopomůže posílit pozitivní image města. Co se týče konkrétních cílů a hranic, kterých bychom rádi dosáhli, pak je to ztrojnásobení počtu návštěvníků v roce 2015. Zkušenosti jiných evropských hlavních měst kultury dokazují, že dosažení této hranice je reálné. V letech následujících bych uvítala dlouhodobé zvýšení návštěvnosti alespoň o 100 000 příchozích.


Ing. Mgr. Zuzana Smotlachová pracuje jako vedoucí Odboru prezentace a marketingu Magistrátu města Plzně.

30. 7. 2012 Autor článku: Redakce

Tísk článku

Komentáře

Přidat nový příspěvek