Kraj a jeho centrála cestovního ruchu tímto logickým krokem pokračují v rozvoji a podpoře produktů orientovaných na využití duchovního a historického potenciálu regionu. Ty se již před třemi lety staly jednou ze součástí komplexní turistické nabídky, soustředěné kolem produktu Moravská jantarová stezka.

"/> Poutní stezky východní Moravy - jak jsme je testovali v praxi

Nezávislý magazín o marketingu v cestovním ruchu

  • Facebook
  • LinkedIn
  • RSS
zpět

Poutní stezky východní Moravy - jak jsme je testovali v praxi

Poutní stezky východní Moravy - jak jsme je testovali v praxi

22. 9. 2011 Autor článku: Urbanovský Zdeněk

Sdílet:

Na začátku září podepsali Alessandro Cardinali, prezident sítě "I Cammini d´Europa", Stanislav Mišák, hejtman Zlínského kraje, a Dana Daňová, ředitelka Centrály cestovního ruchu Východní Moravy dohodu o přistoupení Zlínského kraje do sítě Evropských poutních stezek (I CAMMINI D´EUROPA). 

Kraj a jeho centrála cestovního ruchu tímto logickým krokem pokračují v rozvoji a podpoře produktů orientovaných na využití duchovního a historického potenciálu regionu. Ty se již před třemi lety staly jednou ze součástí komplexní turistické nabídky, soustředěné kolem produktu Moravská jantarová stezka.

V oblíbené loupežnické pohádce „Lotrando a Zubejda“ se mimo jiné zpívá:

Putování, putování, putování za prací,
před sluncem nás klobouk chrání,
mech je naší matrací.

Cizí lidé v cizím kraji,
cizí kraj a obyčej,
trochu vody vždycky dají,
opláchnem si obličej.

I když se jedná o film, který má zejména pobavit, uvedený text docela hezky charakterizuje jeden z motivů putování (cesta za prací), ukazuje na těžkosti, které má putující (slunce, spánek na holé zemi, nutnost komunikace s cizími lidmi), na fyzickou námahu a nutnost vytrvat, má-li cesta být úspěšná.

Církevní pojetí poutníka je spojeno s cílem (návštěvou chrámu), poutí (poutní cestou) vyznává svou víru, oddává se modlitbám.

Motivace k nábožensky zaměřené pouti má převážně vnitřní důvody. Ty mohou být rozličné povahy, např. pokání, prosba za sebe a své blízké, poděkování za krásy přírody. Jeden z církevních materiálů věnovaných poutnictví říká, že v každém poutníkovi je kus turisty, tuláka, sportovce, přírodovědce, ochranáře, milovníka památek i krajiny. Ale poutí se cesta stává v okamžiku, kdy je jejím cílem návštěva chrámu, modlitba.

Vysokoškolská studentka Pavlína Molková se zúčastnila putování po nejznámější evropské poutní stezce do Santiaga de Compostela. Svou motivaci vysvětluje takto: „Pro mě bylo hlavním motivem zkusit, jestli dokážu dojít až k cíli. On tedy člověk, když už začne, nemá moc na výběr. Nejsilnější pro mě asi bylo to, že když už jsem se vydala na cestu, chtěla jsem ji, i přes únavu, puchýře a jiné poutnické potíže, dokončit. Důležitá byla také podpora skupiny (i nepřímá) a lidí, které jsme potkávali – viděli jsme, že nejsme sami. Také většina poutníků po cestě byla velmi srdečná – přece jen jsme putovali za stejným cílem. Mně osobně samotná cesta, setkání s mnoha lidmi, návštěva spousty poutních míst přinesla víc než samotný příchod do Santiaga. Určitě bych se tam ráda vydala ještě jednou.“

Co jsou poutní stezky

Produkty cestovního ruchu, které na východní Moravě pro turisty připravujeme, nenazýváme poutěmi. Toto slovo je v naší kultuře již zprofanované a většina veřejnosti si pod tímto pojmem představí spíše veselici s kolotočem, střelnicí, perníkovým srdcem, stánky s cetkami a cukrovinkami. Kloníme se k používání výrazu poutní stezky či putování po poutních stezkách.

Stávající produkty cestovního ruchu nabízející cíleně návštěvu význačných a zajímavých  sakrálních objektů a míst spojených s církvemi a vírou – na Moravě jich máme spoustu – jsme inovovali a hlavně doplnili o prvek putování, který je v Evropě stále populárnější. A to i zásluhou zhruba dvacetileté intenzivní propagace putování po stezkách Evropy.

Poutní stezky vnímáme jako příležitost k putování krajinou, k putování s cílem poznat tuto krajinu, s cílem poznat její historii, její charakter, její vůně. Koncovým bodem putování jsou významná poutní místa, která mají svůj obsah a význam jak náboženský, tak historický a společenský. Vycházíme mj. z pojetí, které prosazuje organizace „I Cammini d´Europa“ (Evropské poutní stezky), jež motivy k putování po poutních stezkách vidí v poznávání jak z pohledu turistického, tak historického, náboženského, ale přitom nezapomíná na kulturní výměnu a principy trvale udržitelného rozvoje. „Není nezbytně nutné, aby po poutních stezkách putovali jen věřící. Příležitost k poznávání odkazu historie, místní kultury, místní gastronomie, krajiny, lidí, kteří krajinu udržují ke svému životu, má být otevřena všem,“ říká Giovanni Pattoneri, generální sekretář Evropských poutních stezek.

Cíle putování na Východní Moravě

Nejvýznamnějším poutním místem našeho regionu a zřejmě i České republiky je bezesporu Velehrad. Z řady důvodů je cílem našeho putování:

  1. Je to místo historicky spojené s příchodem spolupatronů Evropy sv. Cyrila a Metoděje, kteří zde v roce 863 zahájili svou misii. V roce 2013 si připomeneme 1150 let od jejich příchodu.  
  2. Je to místo spojené s historií Velkomoravské říše.
  3. V roce 1985 věnoval papež Jan Pavel II. bazilice „Zlatou růži“, tím Velehrad zařadil mezi pouhých sedm takto oceněných chrámů na světě.
  4. V roce 1990 navštívil papež Jan Pavel II. Velehrad osobně. Byla to jeho první cesta do postkomunistické země po pádu železné opony.
  5. Na Velehradě je pohřben významný kardinál Tomáš Špidlík, jenž je nositelem vize Evropy, která  (cituji) „... dýchá oběma plícemi – východní i západní“.
  6. Na Velehradě se pravidelně konají Dny lidí dobré vůle, které jsou nejvýznamnější cyrilo-metodějskou poutí v ČR.
  7. Je to krásné místo v podhůří Chřibů, nedaleko královského města Uherské Hradiště. V okolí naleznete řadu jiných atraktivních turistických cílů, například hrad Buchlov, zámek Buchlovice, Archeoskanzen v Modré, Muzeum keramiky v Tupesích.

Putování na Velehrad je putováním za sv. Cyrilem a Metodějem. Je to putování za místem propojujícím východní a západní křesťanství. Putování ke kořenům křesťanství ve slovanském světě. Putování za tolerancí. Putování za vzdělaností.

Již několik let existuje poutní trasa spojující Svatý Hostýn a Velehrad, která vznikla z iniciativy
Matice velehradské a Matice svatohostýnské. Organizátoři a tvůrci této 63 km dlouhé trase říkají  „Moravská Compostela“. Jsou na ní organizovány oficiální pěší poutě, a sice k svátkům sv. Cyrila a Metoděje se jde ze Svatého Hostýna do Velehradu a k svátku sv. Václava z Velehradu na
Svatý Hostýn. Informace nutno hledat na www.hostyn.cz, resp. www.maticevelehradska.cz.

Tato trasa v „církevní“ podobě postupně nabírá poutníky směřující ze Svatého Hostýna na Velehrad v Rusavě, Lukovečku, Fryštáku, Štípě, Zlíně, Oldřichovicích, Napajedlích, Huštěnovicích.

Praktický test

Když jsme připravovali itinerář, jenž by mohl být využitelný pro tuzemské a zahraniční zájemce o putování na Velehrad, narazili jsme na nemilou skutečnost, že speciální značení, které bylo pro tuto poutní trasu připraveno, není bez znalosti místního terénu pro cizí příchozí použitelné. Na mnoha místech schází nebo je poškozeno. Existuje sice průvodce s mapou, jenž může řadu situací vyřešit, ten je ale v češtině. Pro otestování trasy jsme totiž využili cesty dvou italských turistek, které kromě italštiny znají angličtinu, francouzštinu a španělštinu, ale nikoli češtinu. Trasu jsme jim proto popsali s využitím standardního turistického značení, které provádí a udržuje Klub českých turistů. Nutno předeslat, že v zájmu dobré orientace v terénu jsme se odchýlili od „originální“ (církevní) poutní trasy. Putování Italky zahájily po prohlídce Kroměříže na vlakovém nádraží v Bystřici pod Hostýnem. Díky on-line rezervačnímu systému ubytování nebyl problém se zajištěním noclehu v poutních domech na Hostýně. Odtud jsme nechali zkušební dvojici projít hřebenem Hostýnských vrchů přes hrad a obec Lukov do Štípy. Ve Štípě poskytly ubytování řádové sestry v klášteře. Přesun do Zlína jsme vyřešili autobusem MHD, stejně tak nástup na pokračování cesty z točny u Majáku směrem na Svatou vodu u Malenovic, Oldřichovice a Napajedla. Opět z praktických důvodů jsme ubytování směrovali do kempu Pahrbek (oficiální poutě nocují v napajedelské farnosti). Závěrečná etapa putování vede kolem Baťova kanálu do Starého Města, zde u mostu naváže na turistické značení do Velehradu. Nutno podotknout, že obě poutnice neměly žádné úlevy, šly bez doprovodu, samy, veškerá zavazadla měly s sebou, ale počítaly s přenocováním v posteli, takže šly bez spacích pytlů. Jak v poutních domech na Svatém Hostýně, tak v klášteře ve Štípě, v kempu Pahrbek i velehradském domě Stojanov proběhlo přenocování bez jakýchkoli problémů, bylo hodnoceno jako čisté, pohodlné a za velmi příznivou cenu.

Orientaci v terénu podle turistické mapy a značek a s popisem hlavních bodů trasy zvládly, stejně tak orientaci v prostředcích hromadné dopravy (autobus, vlak, MHD). Rovněž tak byly připraveny na etapu Svatý Hostýn – Štípa, kde po cestě není možné občerstvení (kromě studánek s vodou).

Pochopitelně mě zajímalo, jaké dojmy na ně putování mezi Svatým Hostýnem a Velehradem udělalo. „Bylo to nejhezčí putování, které jsme dosud absolvovaly. Jely jsme sem s určitým očekáváním něčeho nového, nepoznaného, ale realita toto očekávání mnohonásobně předčila. Cítily jsme se zde dobře, bezpečně a svobodně,“ řekla Pia de Simoni, zkušená cestovatelka. A její souputnice Gabriella Protti k tomu dodává: „Měla jsem trochu strach, nikdy jsem v České republice nebyla, ale dostaly jsme pozitivní referenci od společnosti I Cammini d´Europa. Jsem z východní Moravy nadšená. Trasa je krásná, historie a příběhy poutních míst úchvatné, putování vede nádhernou krajinou, lidé jsou milí, ochotní, všude je nevídaná čistota a pořádek.“

Značení

Pro „turistické“ využití poutních tras mimo organizované poutě je vhodné putující směrovat k jednotlivým etapám cesty po turistickém, případně cykloturistickém značení. Tam, kde turistické značení na trase putování schází, bude účelné usilovat o jeho doplnění v součinnosti s Klubem českých turistů. Považuji za vhodné, spíše než dělat speciální značení, přidat symbol poutní cesty ke standardnímu turistickému značení na směrových šipkách a rozcestnících, pokud se najde shoda mezi KČT a představiteli příslušné matice. Příklady z Evropy, kde poutní cesty mají vlastní značení, nemusíme nutně následovat, jedná se o země, kde je turistická značka spíše výjimkou než pravidlem. Snad žádná evropská země nemá totiž tak kvalitní, hustou a spolehlivou síť turistických tras jako Česká republika.

Výsledek

Ověřili jsme si v praxi vnímání naší historie, naší krajiny, našeho způsobu života očima italských  turistek putujících po poutní trase ze Svatého Hostýna na Velehrad. Praktickou zkušenost jsme vyhodnotili a použili k přípravě produktové nabídky.

Spojili jsme „tradiční“ poznávací cestu na východní Moravu s prvkem putování a připravili produkt  cestovního ruchu s názvem Poutní stezky vchodní Moravy. Spolu s dalšími jej představíme na veletrhu Regiontour v lednu 2012 v Brně.

22. 9. 2011 Autor článku: Urbanovský Zdeněk

Tísk článku

Komentáře

Přidat nový příspěvek