Nezávislý magazín o marketingu v cestovním ruchu

  • Facebook
  • LinkedIn
  • RSS
zpět

Projekt Magni otevře české církevní památky světu

Projekt Magni otevře české církevní památky světu

21. 9. 2011 Autor článku: Kyša Leoš

Sdílet:

O projektu Magni – Cesty s příběhem, který má prezentovat Českou republiku jako destinaci přitažlivou pro duchovní poutníky, jsme mluvili s jeho zakladatelem Markem Touškem.

Jste spoluautorem projektu Magni – Cesty s příběhem, který má u nás podpořit církevní turistiku. Představte nám ho.

Cílem samotného projektu „Magni – Cesty s příběhem“ je zavést novou značku, jež prezentuje Českou republiku jako destinaci, kterou stojí za to navštívit s ohledem na významné události a osobnosti našich duchovních dějin a různých církevních tradic (katolictví, reformace a pravoslaví) a židovství. V naší historii nalezneme události a místa, které se zapsaly jak do dějin světských, kulturních, tak i církevních. Díky bohatému architektonickému dědictví, řadě zachovalých monumentů a pamětních míst můžeme dávné příběhy křesťanství v Čechách a na Moravě navštěvovat i v současnosti. To je hlavní poselství značky Magni – Cesty s příběhem.

Nejde ale pouze o prezentaci, jakýsi katalog památek a míst. Naší snahou je, aby se návštěvník měl možnost dozvědět více o kontextu, tedy nejenom samotná fakta o daných památkách, jež jsou běžně k dispozici, ale aby získal pokud možno ucelený pohled, jak se to u nás z pohledu církevní tradice a židovství provazovalo a mísilo a seznámil  se s příběhy vybraných osobností duchovního  i veřejného života.

Kdy bude spuštěn?

Projekt je realizován od jara minulého roku. Do této doby jsme průběžně vytvářeli nástroje pro komunikaci jako webový portál, tištěný bedekr, točili propagační videa a animovali krátké spoty. Během léta jsme zahájili komunikaci vůči odborné veřejnosti. Vše nicméně směřuje k uvedení značky Magni do širšího povědomí. Kampaň je plánována k realizaci od počátku měsíce října až do skončení projektu v lednu 2012.

V rámci kampaně jsme zvolili filozofii představení značky formou organizace dílčích akcí (eventů), které si kladou za cíl podnítit zájem o související témata s „církevní turistikou“ jak u odborné, tak široké veřejnosti. Jedná se tak o téma péče a obnovy památek (nedílná součást rozvoje církevní turistiky) prostřednictvím organizace benefičního koncertu ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, reflektování kulturních a duchovních odkazů minulosti v současné době formou jakési Deklarace osobností veřejného života a v neposlední řadě snahou podnítit zájem studentů středních škol a mládeže prostřednictvím jejich zapojení do vědomostní soutěže.

Na koho míříte? Koho chcete přitáhnout v rámci projektu podpory církevní turistiky?

Naši cílovou skupinu bych rozdělil do několika kategorií. V prvé řadě je to odborná veřejnost, a to jednak ve smyslu institucí a subjektů jako jsou církve, kraje, města a průvodci, organizátoři kulturních a duchovních akcí, dále jsou to přímo členové církví a náboženských spolků, jimž je téma blízké.

K rozvoji církevní turistiky je na rozdíl od jiných typů turistiky potřeba spolupráce církví, majitelů památek, organizací cestovního ruchu a v neposlední řadě i infrastruktura a potřebné zázemí samotných památek. V tomto ohledu mluvíme o kampani zaměřené na tzv. odbornou veřejnost.

Máme snahu položit základy otevřené spolupráci s dotčenými subjekty, ať se jedná o církve, ale i kraje, města, průvodce, organizátory kulturních a duchovních akcí. Naším záměrem je dále prohlubovat již započaté vztahy s jednotlivými církvemi a židovskou obcí a vytvářet prostor pro společné rozvíjení tématu církevní turistiky s dalšími subjekty s přesahem do dalšího období po skončení projektu.

Široká veřejnost nám rozhodně není lhostejná. Nakonec výstupy projektu jsou určené k využívání právě samotnými turisty a návštěvníky památek, ať se jedná
o webový portál, nebo tištěný bedekr. Návštěvníci by se měli o projektu dozvědět jednak prostřednictvím dozvuků uvedených akcí kampaně, za druhé pak prostřednictvím samostatné cílené inzertní kampaně na internetu a ve vybraném tisku.

Pomineme-li váš projekt, jaký je stav v oblasti církevní turistiky u nás? Máte představu, kolik dnes v rámci tohoto druhu turistiky k nám míří ze světa lidí?

Církevní turistika je segment spadající pod poznávací cestovní ruch. Z toho je potřeba vyjít. Ze statistických šetření vyplývá, že Česká republika je navštěvována zahraničními turisty zejména díky své historii a s tím spojenými památkami. Nevím o samostatných statistických údajích, které by se zaměřily pouze na „církevní turisty“. Nicméně Česká republika není běžně vnímána jako tradiční „destinace církevní turistiky“, na rozdíl od Izraele, Itálie a dalších míst v Evropě. Avšak v případě zahrnutí židovství je situace samozřejmě trochu jiná, a to zejména s ohledem na návštěvnost židovského města v Praze, které se těší velké oblibě turistů.

Odkud k nám poznávací a poutní turisté přichází?

Podle statistiky návštěvnosti příjezdového cestovního ruchu za 2Q 2011 je pořadí zahraničních turistů podle zemí následující 1. Německo, 2. Rusko, 3. Polsko, 4. Itálie, 5. Slovensko. Přestože se jedná o souhrnnou statistiku, jak již bylo zmíněno, neexistuje přesná statistika návštěvníků „církevní turistiky“, je ale možné z těchto čísel tušit určitý potenciál i právě pro církevní turistiku, neboť ve všech případech se jedná o země s dlouhou a bohatou náboženskou, resp. křesťanskou tradicí. Záleží na tom, zda se podaří dlouhodobě oslovovat konkrétní zájemce a motivovat cílové skupiny v těchto zemích k návštěvě sakrálních památek. Dlouhodobě se propagaci v tomto segmentu věnuje např. zástupce Czechtourism v Itálii pan Rosenberg.

K motivaci turistů je potřeba nespoléhat se jen na to, co zde již máme, to znamená památky, ale vytvářet další motivy k návštěvě, jako jsou nejrůznější kulturní a duchovní akce, a vytvářet tak celoroční programovou nabídku k oslovení různých cílových skupin v zahraničí. Dlouhodobá a systémová práce z pohledu animace a propagace a na to navazující kvalita nabízených doprovodných služeb (ubytování, stravování), která může být v tomto segmentu cestovního ruchu zvlášť podstatným faktorem, je v tomto ohledu velmi nezbytná. Nečekejme, že k nám turisté přijedou jenom proto, že se podívají na kostely. Těch je po celé Evropě dost. Sakrální památky jsou místa, která mohou i v dnešní době nabídnout duchovní a kulturní život. V mnoha případech to již nabízejí, potenciál rozvoje však stále existuje.

A co církevní turistika v rámci našich vlastních obyvatel?

Domníváme se, že i domácí turisté mohou shledat projekt zajímavým a návštěva sakrálních památek není omezená jen na „věřící“. S ohledem na to jsme přišli s názvem značky Magni – Cesty s příběhem, která je univerzální v tom smyslu, že neobsahuje slovo ani symboly spojené s církví, křesťanstvím a židovstvím. Zve k návštěvě památek neodmyslitelně spjatých s naší historií a kulturou, které úzce souvisí s odkazem křesťanství i židovství.

Jaká byla u nás dosavadní podpora církevní turistiky?

Prakticky žádná. V naší agentuře jsme v roce 2005 realizovali snad první vzdělávací projekt „Praha – Destinace církevní turistiky“, jehož cílem bylo odborné vzdělávání turistických průvodců a zástupců cestovních kanceláří. Nevybavuji si, že by se do této doby nějak veřejně hovořilo o „církevní turistice“, a to prakticky do minulého roku, kdy jsme začínali realizaci projektu značky Magni. První známky oživení tématu jsem zaznamenal spíše počátkem letošního roku, a to zejména v souvislosti s přípravou projektu Velehrad 2013. Dále jsme zaznamenali snahu vynést téma církevní turistiky ve spojitosti s Pražským jezulátkem, Velehradem a sv. Sarkanderem. Toto pojetí se z našeho pohledu zdá být velmi zúžené, a to zejména vzhledem k naší široké a bohaté historické tradici.

Automatická představa církevní turistiky – to jsou návštěvy sakrálních památek věřícími lidmi. Nakolik je to pravda?

Je to otázka motivu a formy návštěvy spojená s konkrétní cílovou skupinou. Církevní turistika je svým způsobem velmi pestrá. S jednoduchou definicí nelze jen tak vystačit. Co návštěvník, to jiná motivace. U někoho převažuje vnitřní duchovní motiv, u jiného rodinná tradice, u dalších zájem o architekturu, dějiny umění, historii (což se může týkat školních zájezdů) a může se v zásadě jednat jak o věřící, tak i nevěřící lidi.

Představa, kterou zmiňujete, se samozřejmě asi většině lidí vybaví. Avšak návštěvy sakrálních památek jsou prostě běžné i pro „nevěřící“ lidi, aniž by si byli vědomi, že se zúčastňují nějaké „církevní turistiky“. Vzhledem k tomu, že tak říkajíc kostel je v každé vesnici, pak je to běžná součást návštěvy našich měst a vesnic. Vždyť kostely a další sakrální objekty jsou často jediná místa, která v daném místě můžete jako turisté navštívit a která nabízejí jistý druh kulturního zážitku, pro někoho spojeného s duchovním prožitkem. Setkání s historií – a chcete-li, tak s posvátnem. Kolikrát nic než kostel prostě v daném městě za návštěvu ani nestojí.

Pro většinu turistů je návštěva kostela pouze jedna součást jejich cesty. Jejich další aktivity mohou být například klasická prohlídka středu města, procházka po okolí, návštěva muzea, koncertu, restaurace, nakupování apod. Církevní cestovní ruch je tedy součástí širokého spektra turistických aktivit a návštěva kostela je zároveň turisty vnímána v mnoha rozličných kontextech.

Jak se v podpoře církevní turistiky angažují jednotlivá česká města a kraje? Kdo je v této oblasti lídrem?

Na krajské úrovni je to nejspíše Zlínský kraj se svým projektem Otevřené brány. Liberecký kraj již před časem zahájil propagaci poutní stezky Via Sacra. Co se týče měst, funguje nejlépe církevní turistika v Praze, jež nabízí unikátní koncentraci významných míst atraktivních pro turisty. Kromě Prahy bych zmínil především Olomouc. Mimo Prahu a Olomouc se dá spíše hovořit o místech než městech. Jedná se o různá poutní místa, mezi nejznámější patří Svatá hora u Příbrami, Svatý Kopeček u Olomouce, Svatý Hostýn, samozřejmě Velehrad a další místa a místečka.

A co církve? Předpokládám, že se jim projekt líbí. Jaký na něm mají podíl?

Pro nás je zajímavá právě reakce církví a židovských obcí, které vítají na našem projektu snahu propojit jejich historické cesty do jednoho celku. Vítají snahu postavit prezentaci České republiky jako pozvání k poznávání rozmanitosti náboženských tradic jak minulosti, tak současnosti. Toto sdělení nám potvrzuje, že zaměření a rozsah projektu jsou opodstatněné.

Zřejmě nejvíce budou mít z církevní turistiky prospěch katolická církev a Federace židovských obcí, které spravují nejznámější sakrální památky. Mají co nabídnout i jiné církve?

Určitě i pravoslavná církev a církve reformované mají co nabídnout. V jejich případě není množství památek srovnatelné s katolickou církví, nicméně mají co nabídnout, co do architektury. Nesmíme zapomenout, že významným místem a jednou z nejnavštěvovanějších památek pravoslavné církve je kostel sv. Cyrila a Metoděje a kaple sv. Gorazda v Praze. Reformované církve se vyznačují skromnějšími kostely z exteriéru i interiéru, o to více jsou však zajímavé příběhy lidí související s dramatickou historií Jednoty bratrské a jejími významnými osobnostmi, jako byl třeba Jan Amos Komenský. Například Církev československá husitská přispěla k národní kultuře zejména architekturou. Je typická funkcionalistickými stavbami, kterých za meziválečné období vystavěla pozoruhodně velké množství. Ačkoli lze k návštěvě doporučit řadu kostelů, neprávem jsou v pozadí zájmu turistického ruchu. V mnohých kostelech nalezneme bohatý hudební a kulturní život, jenž je zaměřen na návštěvníky a turisty, jako například v kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí.

Která města nebo památky mají největší šanci přitáhnout turisty mířící za sakrálními památkami?

Pro každou cílovou skupinu, zejména s ohledem na církevní dělení, jsou to jiná místa. V rámci projektu nám vznikl jakýsi seznam MAGNI TOP 20 památek a míst:

1.    Pražský hrad / katedrála

2.    Židovské město / Staronová synagoga

3.    Stará Boleslav – bazilika sv. Václava

4.    Tábor – husitské muzeum a kostel Proměnění Páně

5.    Plzeň – Velká synagoga

6.    Bečov nad Teplou – relikviář sv. Maura

7.    Karlovy Vary – chrám sv. Petra a Pavla

8.    Třebíč – židovské město a bazilika sv. Prokopa

9.    Žďár nad Sázavou – cisterciácký klášter a poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře

10.  Mikulov – židovské město

11.  Velehrad – bazilika Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje

12.  Kunvald – domek Na Sboru

13.  Olomouc – katedrála sv. Václava a Přemyslovský palác

14.  Kutná Hora – chrám sv. Barbory

15.  Husinec – památník Jana Husa

16.  Praha – Betlémská kaple

17.  klášter Plasy a poutní místo Mariánská Týnice

18.  Kroměříž – arcibiskupský palác a zahrady

19.  Mikulčice-Valy / Lednicko-valtický areál – Pohansko u Břeclavi

20.  Fulnek – památník J. A. Komenského

 


Marek Toušek

Vedoucí projektu Magni – Cesty s příběhem. V roce 2005 se podílel na realizaci vzdělávacího projektu Praha – Destinace církevní turistiky. 

 

FOTO: Fotolia

21. 9. 2011 Autor článku: Kyša Leoš

Tísk článku

Komentáře

Přidat nový příspěvek