Nezávislý magazín o marketingu v cestovním ruchu

  • Facebook
  • LinkedIn
  • RSS
zpět

Slavnosti jídel jako nástroj regionálního marketingu

Slavnosti jídel jako nástroj regionálního marketingu

10. 5. 2012 Autor článku: Redakce

Sdílet:

Měsíc květen je v Česku ve znamení nejvýznamnějších akcí zasvěcených jídlu. 25. až 27. května se v Praze odehraje Prague Food Festival. O týden dřív proběhnou v moravských Ivančicích už osmnácté Slavnosti chřestu, nehledě na jejich napodobeninu, která se první květnový víkend konala ve středočeské Nelahozevsi. Kraje, města i nejmenší obce našly v jídle vynikající nástroj na podporu cestovního ruchu.

Cestování za kulinářskými zážitky má ve světě velkou tradici. Třeba ve Velké Británii jde o tradiční a turisty ze zahraničí masově navštěvované akce. Jmenujme třeba Whitstable Oyster Festival v Kentu, kde se od 24. do 30. června koná výlov ústřic na Long Beach i s pestrým průvodem Oyster Parade a samozřejmě konzumací lahodných čerstvých ústřic, v Cheshiru se také na konci července koná největší světová přehlídka sýrů na světě Nantwich International Cheese Festival se soutěžními sýry ze 24 zemí světa a v Isle of Wihgt zase v polovině srpna pořádají Isle of Wight Garlic Festival, který je zaměřený na česnek a pokrmy s příchutí česneku od klobás po zmrzlinu a pivo. O tom, že v Anglii pořádají i různé pivní festivaly a slavnosti spojené s whiskou, není třeba pochybovat.

Rozhodně nejznámějším festivalem spojeným s nějakou potravinou v našem okolí je pak vzhledem k české oblibě tohoto nápoje pochopitelně mnichovský Oktoberfest, který si už i u nás vysloužil svou napodobeninu v podobě Českého pivního festivalu konaného na přelomu května a června
v Praze.

 

Česnek, brambory i okurky

Co se obecně týče festivalů spojených s jídlem a pitím jako nástroje podpory turistického ruchu, jsme v současné době spíš ve fázi bujného rozvoje, nesmělých pokusů a boje o přežití různých akcí než ve fázi růstu, kdy by některé akce mohly konečně zkusit aspirovat na zahraniční přesah
a přitáhnout tak i návštěvníky zpoza státní hranice.

Samozřejmě, jsou stálice, které, zdá se, budou mít své místo na slunci i v nejbližších letech, jako je třeba už v úvodu zmíněný Prague Food Festival nebo ivančické Slavnosti chřestu. Ty ostatní budou bojovat o zájem návštěvníků s konkurencí. Pojďme si jen udělat malý přehled různých regionálních akcí spojených s jídlem, které buď proběhly jednorázově, nebo si už třeba vybudovaly nějakou tradici: v Brně se na konci letošního dubna konal Farmářský, Bylinkový a speciální Luštěninový festival, v jihomoravských Buchlovicích na konci července bývá oblíbený Festival česneku, který letos zažije už jedenáctý ročník, známá firma Botanicus vyrábějící bylinkovou kosmetiku vloni uspořádala v Ostré u Lysé nad Labem víkend nazvaný Okurová sezóna, na zámku Kačina na Kutnohorsku proběhly Slavnosti brambor, Brno se druhý květnový víkend pokusilo zkopírovat Prague Food Festival svým Špilberk food festivalem, v Plzni se vloni uskutečnil Festival regionálních potravin Plzeňského kraje a na podzim tam dokonce proběhly Slavnosti mléka. Samozřejmě různých regionálních akcí spojených s pivem (Třebíčské slavnosti piva, Slavnosti Svijanského piva atd.) a vínem jsou pochopitelně desítky.

 

Regionální produkty

Význam potravin jako jednoho z možných motorů nejen regionální ekonomiky, ale i turistiky letos v dubnu podtrhla konference Jídlo zblízka pro jižní Moravu. O tom, jak zapojovat gurmánské tradice a dědictví do řízení turistických destinací, tu diskutovali odborníci z Česka i zahraničí. Organizátorem konference bylo sdružení Slow Food Brno a konference pak přešla do druhého ročníku gastronomických slavností Jídlo zblízka.

Jídlo v turistickém ruchu skutečně zažívá zlaté časy. Důvodem jsou synergické efekty. Pokud jsou různé akce postavené na regionálním produktu (opravdu nemá smysl pořádat na Vysočině slavnosti rýže, bavlny nebo cukrové třtiny), tak jde nejen o podporu cestovního ruchu, ale zároveň
i o ekonomický přínos pro místní zemědělce, chovatele nebo zpracovatele. Díky tomu se na takové akce zpravidla najde i dost dotačních prostředků v jinak věčně prázdných pokladnách samospráv různé úrovně. Tím jsme už prozradili i jednu ze dvou hlavních zásad při používání jídla jako nástroje regionální turistiky, a to že by mělo jít o regionální produkt, který se skutečně v oblasti pěstuje. Vůbec ale nemusí jít o produkt nějak výjimečný. Koneckonců na českých a moravských polích až tak různorodé produkty prostě nerostou.

 

Gurmánské tradice

Druhou zásadou je, že by slavnosti nebo akce měly vycházet z nějaké tradice, klidně i už dávno zaniklé, která se dá obnovit. A nutně nemusí být přímo spojená s produktem, který chce region či obec propagovat, tedy se kterým se chce marketingově spojit. Důvodem je hlavně to, že toto spojení může vytvářet zdání kontinuity, která je poměrně důležitá jak pro návštěvníky, tak i pro místní obyvatele. Navazování na staré tradice pomáhá tomu, aby se skutečně podařilo vytvořit něco, co bude hojně navštěvované a pro regionální turistiku a ekonomiku přínosné.

Vhodné je v tomto případě navazovat třeba na tradici posvícení, nebo jak se na Moravě říká, hodů, ve Slezsku krmášů a na Hlučínsku odpustů. Kdysi se takto slavilo posvěcení místního kostela. Tyto tradice byly vždy spojeny právě s jídlem. Kdysi porážkami zvířat a masem, do dnešních dnů už spíš jen s posvícenskými koláči. Někde se navíc tato tradice zachovala nepřetržitě a stačí ji jenom lépe marketingově uchopit. Například ve slezských Kravařích se odpust slaví nepřetržitě sto let vždy od pátku do pondělka nebližšího 24. srpnu.

Jako vhodné datum se však dá, samozřejmě, vybrat i cokoli jiného, třeba oslavy založení města nebo výročí nějakého slavného rodáka, ale třeba i bitvy, která se odehrála v okolí.

Regionální jídlo se dá skutečně velmi lehce, levně a efektivně využít k propagaci regionů. Úspěch pak záleží už jenom na dobrých nápadech a energii, které tomu organizátoři věnují.

Zajímavý je v této oblasti i projekt Stezky dědictví, jenž je zaměřený přímo na podporu regionálních potravin a kulinářské tradice a samozřejmě její turistickou vytěžitelnost.

10. 5. 2012 Autor článku: Redakce

Tísk článku

Komentáře

Přidat nový příspěvek