Nezávislý magazín o marketingu v cestovním ruchu

  • Facebook
  • LinkedIn
  • RSS
zpět

V Liberci budou turisty provádět hlasy pamětníků

V Liberci budou turisty provádět hlasy pamětníků

23. 10. 2013 Redakce

Sdílet:

Originální audioprůvodce městem čeká obyvatele a návštěvníky Liberce díky projektu Živá paměť Liberec-Reichenberg. Spojení moderní technologie a historie přináší do turistického ruchu zcela nové možnosti, které dokázali v Liberci využít naplno. O rozjíždějícím se projektu, jeho financování a rozvoji jsme mluvili s Katarzynou Szajdou, jednou z koordinátorek projektu Živá paměť města Liberec-Reichenberg.

Jak vůbec vnikl nápad na projekt Živá paměť Liberec-Reichenberg? Jaký byl k tomu impuls? 

Hlavní motivací ke zrealizování projektu byla touha porozumět městu, ve kterém žijeme. Proč naše město vypadá tak, jak vypadá? Jaká je jeho historie? Výpovědi a vzpomínky pamětníků, na nichž je projekt založen, nám přišly jako nový, dosud nevyužitý zdroj poznatků, jak na život v Liberci nahlédnout. 

 

Jaký je obsah vašeho projektu? 

Hlavním hmatatelným výstupem projektu je netradiční audioprůvodce. Na rozdíl od běžných průvodců městy, tak jak je známe, se ale nezabývá fakty, nýbrž vzpomínkami pamětníků, kteří v Liberci žijí nebo žili. Návštěvník tedy přijde k libereckému nádraží, tam uvidí tabuli s logem našeho projektu, načte z ní QR kód, případně si zapne již předem staženou nahrávku, a slyší mluvit skutečnou žijící Němku, jak byla po druhé světové válce z Liberce odsunuta, nebo jiného žijícího Čecha, který pro změnu mluví o svém příchodu do města.

Nahrávky je možné získat načtením QR kódu na tabulích, stažením z webových stránek či prostřednictvím aplikace Paměť národa. Zapůjčit MP3 přehrávače s nahranými vzpomínkami lze rovněž v liberecké knihovně. Tam si mohou návštěvníci vypůjčit také koloběžku, na níž je cesta městem rychlejší a snad i o něco zajímavější.

Mimo to v rámci projektu probíhá v průběhu roku mnoho dalších aktivit – pravidelné besedy s pamětníky, promítání filmů, diskuse o veřejném prostoru v Liberci, mezinárodní semináře a další.

 

Kdo za projektem stojí? 

Jde o iniciativu občanského sdružení LOS, které již deset let na Liberecku pracuje s tématy neformálního vzdělávání a aktivního občanského života. Na projektu navíc spolupracujeme s několika desítkami dalších partnerů nejen z Liberce, ale také z německého nebo polského příhraničí. Jde například o kulturní instituce jako liberecká knihovna nebo muzeum, ale také o různé občanské iniciativy a zájmová sdružení.

 

Máte podporu i ze strany veřejných institucí jako je město Liberec či kraj? 

Patronem našeho projektu se stal hejtman Libereckého kraje Martin Půta a také náměstek liberecké primátorky Kamil Jan Svoboda.

 

Jak jste na projekt získali finance? 

Projekt je financován z několika různých grantů, finančně nás podpořil zejména Česko-německý fond budoucnosti a Evropská unie prostřednictvím dotačního programu Mládež v akci. 

 

Pro koho je projekt určený? Cílíte i na zahraniční návštěvníky města Liberce? 

Hlavní cílovou skupinou audioprůvodce jsou pro nás lidé, kteří v Liberci žijí, pracují nebo jsou s městem spjatí jiným způsobem. U nich chceme probudit, případně posílit pocit sounáležitosti s městem. 

Důležití jsou pro nás také návštěvníci z jiných měst a samozřejmě i ze zahraničí, příběhy jsou proto nahrány rovněž v němčině a polštině, ve stejných jazycích jsou napsány i texty na tabulích. Liberec je přirozeným střediskem celého Euroregionu Nisa, jde o bývalé německé město a na nahrávkách jsou zachyceny také příběhy několika Němců, takže očekáváme zájem také od turistů z německého, případně polského příhraničí. Připravujeme také anglickou verzi nahrávek.

 

Jak vůbec vznikaly jednotlivé návštěvnické trasy? 

Námětů na příběhy jsme našli tolik, že jsme se je rozhodli rozdělit do čtyř tematických tras. První trasa LIBEREC-REICHENBERG, která je již zrealizována, se zabývá minulostí Liberce i třeba s ohledem na česko-německé vztahy. Hledali jsme tedy ty, kteří mají co říci o historii města napříč dvacátým stoletím. 

Objevili jsme a nahráli pamětníky různých událostí bouřlivého minulého století od poválečného odsunu německého obyvatelstva přes sovětskou srpnovou okupaci až k událostem nedávným. Z těch jsme podchytili například vznik nové liberecké knihovny, stavby česko-německého smíření nebo zánik proslulého průmyslového podniku Textilana.

Aktuálně se pracuje na trase číslo dvě, LIBEREC, MĚSTO MÚZ A HRŮZ, s tematikou libereckých pověstí a pohádek. Naplánovány jsou ještě další dvě trasy, jedna se bude zabývat přírodou v Liberci i v jeho okolí, druhá se zaměří na současnost města.

 

Součástí tras je i mobilní aplikace. Jak vznikala? Kdo ji tvořil a jak vlastně prakticky funguje? 

S laskavým svolením jsme pro vložení libereckých příběhů využili již existující aplikaci Paměť národa, kterou letos vyvinula organizace Post bellum, pracující rovněž s tématem orální historie. 

Ten, kdo si aplikaci do svého chytrého telefonu stáhne, s ní může také vyrazit po trase průvodce. Aplikace sama detekuje jeho polohu, na mapě ukáže nejbližší místa příběhů a nabídne kromě samotných nahrávek také doplňující materiály v podobě dobových fotografií či doplňujících textů. Jde tedy o propojení moderních technologií s historií, což tvoří projekt zase o něco zajímavější.


Měli jste nějaký zahraniční vzor pro svůj projekt? 

Přímo vzorem pro nás žádný podobný projekt nebyl, přirozeně jsme se ale leckde inspirovali. Konkrétně třeba v rakouské Vídni – v jedné ze čtvrtí tam naše partnerská organizace zpracovala vzpomínky bývalých židovských obyvatel, kteří Rakousko v souvislosti s druhou světovou válkou opustili.

 

Jak svůj projekt propagujete? 

Pravidelně informujeme lokální média o našich akcích. Zejména v době, kdy se první trasa otevírala, byla mediální odezva poměrně veliká, s několika médii jsme také navázali mediální partnerství. Velmi vstříc nám vychází i město Liberec prostřednictvím svého informačního centra. Samozřejmostí jsou webové stránky a facebookový profil.



 

Mgr. Katarzyna Szajda Mgr. Katarzyna Szajda (1980) spolupracuje od roku 2000 v roli školitelky a projektové koordinátorky s řadou polských, českých a evropských neziskových organizací a institucí zaměřených na vzdělávání a aktivní občanství. Aktuálně je jednou z koordinátorek projektu Živá paměť města Liberec-Reichenberg. Vystudovala ekonomii, v současné době dokončuje doktorské studium v oblasti mezikulturního vzdělávání se zaměřením na česko-polské pohraničí.

 

FOTO: Živá paměť - Liberec

 

23. 10. 2013 Redakce

Tísk článku

Komentáře

Přidat nový příspěvek