Nezávislý magazín o marketingu v cestovním ruchu

  • Facebook
  • LinkedIn
  • RSS
zpět

Vinaři nad námi lámali hůl, vzpomíná Juraj Flamik

Vinaři nad námi lámali hůl, vzpomíná Juraj Flamik

5. 7. 2012 Autor článku: Redakce

Sdílet:

Jeden z nejúspěšnějších projektů na podporu domácí turistiky Moravské vinařské stezky měli v jeho počátku na svědomí jenom dva lidé. Jedním z nich je Juraj Flamik. Koordinátorovi programu Greenways a řediteli Festivalu otevřených sklepů vděčí vinařská turistika skutečně za hodně. Jak u nás vůbec Moravské vinařské stezky vznikaly a jaké další turistické projekty se teď na podporu vinařských oblastí chystají?

Nadace Partnerství je autorem konceptu Moravských vinařských stezek. S jakými očekáváními jste vůbec do tohoto projektu šli? 

Nejdřív byla intuice, že pokud vůbec nějaké stezky proslaví Moravu, tak to budou vinařské. Pak rostlo nadšení a formovala se vize budoucí sítě cyklistických i pěších tras, které spojí to nejlepší, co zdejší vinařská krajina, tradice a služby můžou nabídnout. S pozitivními ohlasy se dostavila odvaha oslovit stovky vinařských vesnic a samotných vinařů a spoléhat na přirozený „magnetizmus“ této společné akce. Poté naše neutuchající energie, schopná nadchnout ostatní, a určitě i organizační schopnosti našeho dvoučlenného týmu, který celý projekt v letech 1997 až 2000 rozjížděl. Omlouvám se za patetická slova, ale opravdu to tak bylo. Očekáváním bylo, že vznikne turistický produkt, vycházející z místních tradic a charakteru jižní Moravy. Od začátku jsme mluvili o tom, že se díky stezkám rozšíří nabídka a zvýší kvalita služeb a mladí lidé začnou svoji životní perspektivu spojovat s podnikáním v prosperujících jihomoravských vesnicích.     

 

Jak se k projektu vinařských stezek stavěli vinaři a zainteresované obce? Měli v počátku vůbec důvěru ve využití vinařských oblastí pro turistické účely? 

Celých dlouhých 7–8 let jsme odezvu a podporu nacházeli pouze na straně obcí a starostů. Bylo to i tím, že v té době byly dobře dostupné finanční zdroje z Programu obnovy venkova i předvstupních a později rozvojových fondů EU. Prostě jsme starostům nabídli nápad a veškerý potřebný servis, takže přes obecní úřady do projektu nateklo během pár let asi 20 milionů korun. Vinaři většinou nad námi lámali hůl, že u nich nic zajímavého není, turisté jim budou krást ve vinicích hrozny a přivedou k nim kontroly z finančního úřadu. Vyžadovalo to dosti velkou tvrdohlavost, abychom v roce 1999 vydali průvodce po vinařských stezkách se seznamem vinařů. Některé jsme tam uvedli i bez jejich souhlasu a jen velmi málo z nich bylo připraveno poskytnout služby, které dnes označujeme jako vinařská turistika.

Vinařské stezky se chovají jako místo

 

V jakém stavu dnes vinařské stezky jsou? Jde o úspěšný koncept? Jaký je vůbec o stezky ze strany turistů zájem? 

Samotná síť 11 stezek slouží už 10 let tomu, k čemu byla vybudována. Dlouho jsme hledali způsob, jak z vinařských stezek udělat produkt, který by prodávaly cestovní kanceláře. Pak jsme pochopili, že celá síť stezek a její populární značka se chovají jako „místo“. Jezdí se „na vinařské stezky“, stejně jako se jezdí např. do Telče, ale samotnou stezku, stejně jako kus panoramatu Telčského náměstí, si nikdo nekupuje a neodnáší. Takže dnes jsou vinařské stezky na všech úrovních akceptované jako součást „génia loci“ vinorodé Moravy. Naplno z nich prosperují poskytovatelé turistických služeb a turisté profitují „z rozšířené nabídky a vyšší kvality služeb“. Samozřejmě není to zásluha jen vinařských stezek. Bez atraktivity památek UNESCO a úžasného pokroku ve vinařství by efekt nebyl tak zřejmý. Takže je opravdu těžké měřit zájem turistů pouze o vinařské stezky. Ty nakonec vždy chtěly být jen cestou k něčemu, ale o zájem turistů myslím nouze není. V cyklistické sezóně je obsazenost ubytování lidmi s kolem velmi vysoká. 

 

Zájem o vinařské stezky pravidelně oživujete různými akcemi. Jaké to jsou? 

Dělávali jsme čtyřdenní propagační jízdy po páteřní Moravské vinné stezce ze Znojma do Uherského Hradiště. Akce pro veřejnost jsme organizovali při otevírání i zavírání sezóny. Pro skupiny organizujeme tematické jízdy Giro di Vino a pro veřejnost podzimní Tour de Burčák. Mnoho akcí pořádají již obce a mikroregiony bez nás. Sami pořádáme seriál čtyř akcí ročně pod názvem Krajem vína, vydáváme kalendář akcí na Moravských vinařských stezkách, trasy i popisy stezek jsou na našich stránkách www.vinarske.stezky.cz i na stránkách www.vinazmoravy.cz.     

 

Podobné koncepty jako u Moravských vinařských stezek v rámci Greenways vznikají i jinde po republice. Jaká je jejich filozofie? 

Vše začali v roce 1990 nadšenci, manželé Chmelařovi, kteří začali jezdit z New Yorku do Mikulova a získali hodně vlivných lidí pro myšlenku kulturní Evropské stezky Greenway Praha–Vídeň. Koncept Greenways je o vytváření multifunkčních koridorů, které jsou samozřejmě zelené, slouží přírodě i lidem, kteří se po nich chtějí bezpečně a příjemně přepravovat, sportovat či cestovat. Evropská asociace Greenways sdružuje desítky organizací, v USA jsou stovky stezek Greenway. U nás toto anglické slovo úplně nezdomácnělo, ale podporujeme stezky Greenways Jizera, Berounka, Střela, Mrlina a další. Dnes se zabýváme také Evropskou sítí tras EuroVelo, k nim patří především Labská stezka, stezka Brno–Vídeň a Stezka železné opony od Finsko-ruských hranic až po Turecko. V několika asociacích a projektech figuruje naše Nadace Partnerství právě jako aktivní člen a koordinátor. 

 

A zájem? Jak se daří lákat turisty v těchto projektech? 

Jako nejúspěšnější počin posledních let můžu uvést probuzenou spolupráci krajů, měst a regionů podél řeky Labe a jejich spolupráci s Německou stranou. Německo je obrovský trh s cykloturistikou a doslova čekalo na prodloužení jejich nejpopulárnější stezky vůbec (ElbeRadveg) i na naše území. V příštím roce budou téměř dokončeny všechny úseky v Ústeckém kraji a částečně i Středočeském. Stezce Drážďany– Praha již několik let předpovídáme skvělou budoucnost. Nadace Partnerství i tady dostála svému jménu. Návštěvnost v letošní sezóně zatím překračuje očekávání.

Renomé tuzemského vinařství roste

 

Vinařské oblasti propagujete i Festivalem otevřených sklepů. O co ve zkratce jde? 

Třikrát do roka domluvíme s vinaři, že otevřou sklepy a nabídnou svoje vína k degustaci přímo u sebe, ve sklepech, kde se rodí a zrají. Pokaždé jde asi o 30 vinařů z pěti sousedních obcí a v každé roční době pořádáme festival na jiném místě Moravy. Milovníci vína, kteří se chtějí osobně s vinaři seznámit, tak mají k dispozici celoživotní seriál festivalů a postupně poznají všechny vinaře a obce na Moravě. K tomu nechybí gastrolahůdky a tradiční i moderní kultura. Degustuje se víno pouze z hroznů vypěstovaných v místě a každá akce je hluboce poznamenána místním koloritem a folklórem.

 

Jaký je tady zájem návštěvníků? 

Přes obrovskou konkurenci vinařských akcí má Festival otevřených sklepů čím dál větší renomé mezi návštěvníky i vinaři. Vznikla opravdu zvláštní atmosféra oboustranného vzájemného uznání, kdy vinaři vzdávají hold znalostem a kultivovanosti návštěvníků a ti zase umění a přátelskému přístupu vinařů. Naší rolí je udržet a zlepšovat organizaci těchto akcí. Návštěvnost festivalů se nám už blíží k hranici 2000, kterou považujeme za maximum, při němž ještě dokážeme zajistit příjemnou atmosféru a prostor pro setkání s jednotlivými vinaři. Však přijeďte zažít sami – www.otevrenesklepy.cz.  Svatomartinský festival bude na Hustopečsku a předvánoční v Brně (poprvé pořádáme městský festival, Morava dorazí do Brna). 

 

Lákají vaše projekty spojené s vinařskou turistikou i zahraniční turisty? Jaké a proč? 

Na mapách vinařských regionů Evropy jsme příliš malá tečka. Myslím, že o zahraničních turistech se zatím vůbec nedá mluvit. Na druhé straně se renomé moravských vín neuvěřitelně zlepšuje, z mezinárodních výstav a soutěží vozí naši vinaři hromady medailí. Takže odborníci vinařskou oblast Morava již objevili. K tomu, abychom se přiblížili rakouskému Vachau nebo italskému Toskánsku ale máme ještě velmi daleko.

 

Myslíte si, že je už turisticky plně využit potenciál vinařských oblastí, nebo je stále ještě spousta možností, jak jej rozvíjet? Kam by se teď měl zájem vinařů a vinařských oblastí na rozvoj turistiky podle vás napínat? 

Potenciál není ani zdaleka využitý. Dramaticky sice roste počet malých lokálních vinařských akcí a rovněž masové slavnosti vinobraní v Mikulově a Znojmě lámou rekordy, ale tento kvantitativní nárůst během několika let dosáhne maxima. Změnu si vyžádá samotná poptávka ze strany návštěvníků. Budou hledat autentické prostředí sklepních uliček, vyžadovat komplexní a kvalitní služby, ale současně typický vesnický „malovinařský“ charakter Moravy. Kulturní dědictví a tradiční vinařství jsou dnes zdrojem prosperity. Doposud se nám zachovaly víceméně z nouze. Snad je dokážeme udržet
a rozvíjet i vědomě a z úcty. 

 

A vy sami něco chystáte? 

Ve spolupráci s Centrálou cestovního ruchu Jižní Morava připravujeme projekt Sklepní uličky vypráví příběhy a projekt Brno, město vína. V obou projektech jde o posílení spolupráce mezi vinaři a kulturními institucemi v kraji, uplatnění kritérií pro kvalitu služeb a lepší interpretaci historie, tradic a dědictví, spojeného s vínem.

 


Juraj Flamik, Koordinátor programu Greenways a ředitel Festivalu otevřených sklepů, projektů Nadace Partnerství.

Juraj Flamik pracuje jako odborník pro Nadaci Partnerství a Centrálu cestovního ruchu Jižní Morava
v Brně. Má zkušenosti jako školitel, facilitátor a vedoucí projektů. Je autorem projektů Moravské vinařské stezky, Festival otevřených sklepů, Cyklisté vítáni, Brno město vína, Svatojakubská cesta na jižní Moravě a dalších. V současnosti se věnuje převážně cykloturistice a vinařské turistice, v roce 2011 spolupracoval s RRA Košice na studii pro vinařský region Tokaj. Zúčastnil se studijních cest zaměřených na regionální turistické produkty v USA, Austrálii, Francii, Španělsku, Švýcarsku a dalších státech Evropy.

Více informací lze nalézt na: www.vinarske.stezky.cz, www.otevrenesklepy.cz, www.cyklistevitani.cz, www.jakubskacesta.cz

5. 7. 2012 Autor článku: Redakce

Tísk článku

Komentáře

Přidat nový příspěvek