Nezávislý magazín o marketingu v cestovním ruchu

  • Facebook
  • LinkedIn
  • RSS
zpět

Z přeshraniční spolupráce musí profitovat všichni

Z přeshraniční spolupráce musí profitovat všichni

31. 3. 2014 Leoš Kyša

Sdílet:

Jitka Zikmundová patří mezi významné postavy českého turistického ruchu. Má za sebou úspěšné projekty u nás i v zahraničí, a tak může nejen srovnávat, ale dávat i dobré rady, jak třeba na přeshraniční turistickou spolupráci. Setkat se s ní můžete jako s přednášející na letošním AdCampu.

S čím na AdCamp přicházíte? Na co se mohou vaši posluchači těšit?

Pozvání na AdCamp se velmi vážím. Každoročně jsem sledovala program a považuji Ad Camp za odbornou akci na nejvyšší úrovni. Můj příspěvek se bude týkat přeshraničního destinačního managmentu v regionu Dunaj – Vltava. Přiblížím inovativní projekt tvorby přeshraničních turistických produktů a budu vyprávět poutavý příběh ocelového města, hornorakouské metropole Linec. 

 

Velkou část své profesní kariéry jste věnovala rozvoji turistiky v Českém Krumlově. Jak si na tom dnes město turisticky stojí?

Podle posledních údajů za rok 2013 je návštěvnost Českého Krumlova stabilní, vytíženost parkovacích kapacit i ubytovacích kapacit se oproti roku 2012 mírně zvýšila, Státní hrad a zámek Český Krumlov patří mezi nejnavštěvovanější památky České republiky. Turistická sezóna ve městě trvá už sedm měsíců, samozřejmě letní prázdninové měsíce zůstávají nejvytíženější dobou roku. Český Krumlov je bezesporu aktraktivní turistickou destinací České republiky.

 


Jaká k dnešnímu stavu vedla cesta?

Dlouhá. Pětadvacet let učení, zkušeností, trpělivosti a odhodlání mnoha lidí. Český Krumlov se před pětadvaceti lety rozhodl být turistickou destinací. Vše, co se v Českém Krumlově děje, souvisí s cestovním ruchem, vedení města musí při svém rozhodování myslet i na miliony hostů z celého světa. Ta cesta ještě zdaleka neskončila, bude ještě hodně dlouhá.  

 

Dá se nějak zevšeobecnit recept na turistický úspěch Krumlova?

V Českém Krumlově se střetává několik okolností. Moudrost našich předků, že postavili tak krásné město v tak krásném prostředí, jako jsou meandry řeky Vltavy, a okolní krajina. Město nebylo těžce postiženo válečným konfliktem ani budováním socialismu. Po roce 1989 starosta Jan Vondrouš rozpoznal kulturní a turistický potenciál města a byly nastaveny podmínky k záchraně historického dědictví, neproběhla divoká privatizace, osudná některým historickým objektům v zemi. Milníkem na cestě k turistické destinaci je rok 1992, kdy bylo historické jádro města společně s komplexem zámku zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO. Český Krumlov se pyšní jedinou globální kulturní značkou – je památkou UNESCO. V Českém Krumlově vznikl jeden z prvních destinačních managementů v České republice. Důležité jsou kvalitní služby a infrastrukura, např. moderní parkovací systém. 

 

Mám trošku pocit, že si obyvatelé moc neuvědomují důležitost cestovního ruchu pro jejich vlastní ekonomický prospěch a blahobyt. Jak jsou na tom lidé v Českém Krumlově?

Cestovní ruch jako ekonomické odvětví nemá v České republice „reputaci“ jako v Rakousku, ani u politiků a ani u obyvatel. Práce ve službách cestovního ruchu je náročná, v podstatě bez víkendů a svátků, a nepatří k nejlépe placeným. Slovo služba znamená poskytovat servis, být našim hostům k dispozici s úsměvem a ochotou, to nám zatím moc nejde. V Českém Krumlově slyším občas pochybnosti, zda je cestovní ruch přínosem a že obyvatelům se historické centrum odcizilo.

Cestovní ruch tvoří cca 3 000 pracovních míst pro 8 000 práceschopných obyvatel. 4 300 lůžek a cca 130 gastronomických podniků má desítky dodavatelů zboží a služeb z města i okolního regionu. Díky turistům mohou místní zažít kulturu, kterou si jiná města s 13 000 obyvateli  jen těžko mohou dovolit, hovořím o koncertech Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov s interprety jako Plácido Domingo. Věřím a vím, že místní jsou na své město hrdí, jen to neříkají nahlas. Do jaké míry se podílejí na hodnotách, které cestovní ruch ve městě vytváří, je složité odhadnout, souvisí to s vlastnictvím. Ti, kteří vlastní nemovitosti v historickém centru, jistě z aktivit cestovního ruchu profitují a chápou jeho ekonomický význam, stejně jako ti, kteří v cestovním ruchu ve městě podnikají.     

 

Umí se u nás vůbec obyvatelé podílet na rozvoji turistického potenciálu svého města? Jak to zařídit, aby na tom měli zájem a prakticky k tomu i přispěli?

Každý z obyvatel města se na rozvoji potenciálu cestovního ruchu podílí už tím, že se usměje, pomůže a poradí, že udržuje svoje nemovitosti a své okolí v čistotě a pořádku. V Českém Krumlově místní aktivně kulturně žijí, pečují o kulturní dědictví, účastní se akcí jako např. Slavnosti pětilisté růže. Je radostí vidět místní hrdě kráčet v kostýmovaném průvodu, návštěvníci z celého světa jsou nadšeni.   

 

Vy dnes pracujete v zahraničí. Čemu se věnujete?

Pracuji pro letiště v Linci. Mým úkolem je společně s partnery v regionu mezi Dunajem a Vltavou, tj. jižní Čechy, Horní Rakousko a Dolní Bavorsko vytvářet turistické produkty pro mezinárodní trhy. Strategickým partnerem je Eurotours International Kitzbühel, touroperátor s více než třicetiletou zkušeností na mezinárodních trzích.     

 

Dá se nějak srovnat úroveň destinačních manažerů u nás v Rakousku?

V obou zemích pracují dnes vzdělaní profesionálové. Rakouští kolegové mají výhodu dlouhodobé zkušenosti a bohatých mezinárodních kontaktů a mají zázemí a oporu u politické reprezentace na všech úrovních. Šéf destinačního managementu v rakouském městě je pro vedení města partnerem a podílí se na všech důležitých rozhodnutích, je součástí managementu města. 

 

V čem by se měli čeští destinační manažeři zlepšit? Myslím teď hlavně v oblasti svých vědomostí, znalostí a dovedností.

Doporučuji nebát se mezinárodních kontaktů, učit se od jiných to, co dělají lépe, neustále hledat inspiraci a dobré nápady. Přeji všem kolegyním a kolegům více sebevědomí, odvahy a sil, destinační management není zaměstnání, je to poslání. 

 

Jak vůbec v oblasti Českokrumlovska funguje přeshraniční turistická spolupráce?

Skvělým příkladem společného kulturního projektu, který jednoznačně podpořil přeshraniční cestovní ruch, je Zemská výstava Horní Rakousko – jižní Čechy 2013. Výstavními místy byly na české straně Český Krumlov a Vyšší Brod, na rakouské straně Freistadt a Bad Leonfeleden. Díky zemské výstavě se do Českého Krumlova vrátili rakouští hosté, doslova jej znovuobjevili. Vyšší Brod bodoval s expozicí Závišova kříže v klášteře. Zemská přeshraniční výstava nesla název „Dávné stopy – nové cesty“. Celkem trefný název, destinace by si měla své hosty ze sousedství hýčkat, pečovat o dávné stopy, tj. kontakty a vazby, a hledat společné nové cesty, tj. projekty a témata spolupráce.

Zemskou výstavu zhlédlo 250 000 návštěvníků.

 

Má vlastně přeshraniční turistická spolupráce smysl? Nemůže se třeba stát, že z ní má trvale prospěch jenom jedna strana?

V globalizovaném světě má destinace šanci uspět jako silná značka nebo strategií spolupráce, budováním strategických aliancí. Na vzdálených trzích může být přeshraniční nabídka, tedy společný produkt konkurenční výhodou. Pokud by z přeshraniční spolupráce měla trvale prospěch jen jedna strana, pak nemá spolupráce smysl.  

 


Ing. Jitka Zikmundová, MBA –absolventka Vysoké školy hotelové v Praze. Studium na Universität Salzburg, Executive MBA Tourism and Leisure Management. V letech 1994–1995 byla vedoucí Infocentra Český Krumlov, později stála u zrodu Destinačního managementu Český Krumlov. V letech 2006–2013 místostarostka Českého Krumlova s gescí cestovní ruch, kultura, vnější vztahy, management historického dědictví. Od srpna 2013 vedoucí projektu Business Development v regionu Dunaj – Vltava pro Eurotours International a Flughafen Linz. Členka týmu Strategického plánování města Český Krumlov a vedoucí projektu Management Plan památky zapsané na Seznam světového dědictví UNESCO „Historické centrum Českého Krumlova".


FOTO: Fotolia

31. 3. 2014 Leoš Kyša

Tísk článku

Komentáře

Přidat nový příspěvek